NYT: Izrael věděl o plánovaném útoku Hamásu už před rokem

Dokument s rozsahem přibližně 40 stran byl získán bezpečnostními silami více než rok před skutečným útokem dne 7. října. Přestože plán neurčoval konkrétní datum provedení útoku, některé pasáže dokumentu přesně popisují události, které se nakonec odehrály 7. října.

Podle informací v dokumentu plánovalo hnutí Hamás využít taktiku odvedení pozornosti izraelské armády pomocí velkého počtu vypálených raket. Zároveň měly bezpilotní prostředky ničit bezpečnostní kamery a automatické zbraně u hranice s Pásmem Gazy. To by umožnilo ozbrojencům hnutí Hamás masově překročit bezpečnostní bariéry a dostat se na izraelské území.

I přes detailní popis taktiky byl plán izraelskými bezpečnostními analytiky a vojenskými veliteli označen za příliš ambiciózní a mimo dosah bojových schopností palestinského hnutí. Několik představitelů izraelské armády a tajných služeb nepředpokládalo, že byl plán skutečně schválen vedením Hamásu.

Dokument rovněž obsahuje podrobnosti o vojenských základnách a infrastruktuře izraelské armády v okolí Pásma Gazy, což vzbuzuje otázky ohledně toho, jak Hamás získal takové množství informací. Navzdory varování analytičky z rozvědné skupiny 8200, která poukázala na shodu vojenských cvičení Hamásu s obsahem dokumentu, zůstal postoj izraelských bezpečnostních sil nezměněn.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.