Duda otočil: Rusko může do tří let napadnout NATO

Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval v úterý polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal. 

Související

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 
Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

Více souvisejících

Andrzej Duda ,  NATO ,  Rusko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Lidé na Václavském náměstí vyjádřili podporu ČT a ČRo. (3.11.2026)

Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase

Symbolicky od 16:36 probíhalo shromáždění na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se snaží změnit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Na protest v dolní části pražského Václavského náměstí dorazily tisíce lidí a předcházel mu průvod části účastníků z Kavčích hor. Lidé se dnes sešli i v dalších městech po Česku. 

před 52 minutami

Alois Hadamczik

Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik

Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF. 

před 1 hodinou

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů

Ačkoliv zabere voličům hlasování v letošních amerických volbách jeden celý den, na výsledky můžeme čekat i několik týdnů. Jen kvůli rozlehlému území Spojených států a šesti časovým pásmům se volební místnosti uzavřou postupně v několika vlnách. Sčítání začne prakticky okamžitě, pohled do historie ale ukazuje, že výsledky nebudou známy tak rychle, jak jsme zvyklí z Evropy.

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech

Klíčové volby ve Spojených státech, v nichž voliči rozhodují o celkovém složení Kongresu pro zbývající dva roky druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, jsou v plném proudu. K volebním urnám celý den míří miliony oprávněných voličů, pro které mají tyto volby zásadní význam, neboť určí politické směřování země a fungování federální vlády.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým

Evropskou leteckou dopravu v úterý zasáhla neobvyklá vlna bezpečnostních poplachů, když hrozby bombovým útokem cílily na nejméně čtyři lety směřující do různých evropských destinací. Bezpečnostní složky v Polsku, ve Španělsku a v Bulharsku musely řešit mimořádné situace a prověřovat letadla po jejich nouzových přistáních, aby zajistily bezpečnost všech cestujících a posádek, píše The Guardian.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet

V úterý ráno se v celé řadě amerických států otevřely volební místnosti, čímž oficiálně začaly klíčové volby v polovině mandátu. Miliony voličů v těchto hodinách rozhodují o tom, která politická strana získá kontrolu nad oběma komorami Kongresu pro zbývající dva roky prezidentského úřadu Donalda Trumpa.

před 7 hodinami

Česká televize

Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady

V noci na úterý začala v České televizi a v Českém rozhlase bezprecedentní jednodenní stávka. Zaměstnanci obou veřejnoprávních médií se takto rozhodli vyjádřit své hluboké obavy z možného omezení nezávislosti médií veřejné služby. Celý protestní krok úzce souvisí se zamýšlenou změnou financování, kterou aktivně prosazuje současná vládní koalice. Obě media přitom podobu protestu i samotné konání akce dopředu veřejně avizovala.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají

Ceny ropy v pondělí zaznamenaly prudký propad a klesly na nejnižší úroveň za více než dva týdny, což na globálních trzích vyvolalo novou vlnu naděje na možný diplomatický průlom a ukončení probíhající války mezi Spojenými státy a Íránem. Mezinárodní referenční ropa Brent oslabila o více než šest a půl procenta a propadla se na hodnotu 105,55 dolaru za barel, což představuje nejnižší cenový stav od 16. října.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI

Německá vláda podle webu Politico představila ambiciózní strategický plán, jehož cílem je proměnit zemi do roku 2030 v suverénní velmoc v oblasti umělé inteligence a dohnat tak technologický náskok Spojených států a Číny. Návrh připravený vládní pracovní skupinou pro umělou inteligenci, který byl připraven k představení na summitu v Berlíně a předložení Národní radě bezpečnosti, stanovuje klíčový směr pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců.

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho političtí spojenci čelí vážné situaci poté, co po říjnových volbách ztratili většinu v parlamentu, a nyní přicházejí s obviněními, že celé hlasování bylo ukradeno. Volební výsledky ukázaly, že Netanjahuova koalice klesla na třiapadesát křesel a nemá jasnou cestu k získání většiny, zatímco opoziční blok v čele s Gadim Eisenkotem může s podporou devatenácti mandátů od arabských stran spoléhat na pohodlnou většinu šedesáti sedmi křesel ve stodvacetičlenném parlamentu.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Česká televize, ilustrační foto

Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání

Zaměstnanci České televize vstoupí v úterý o půlnoci do čtyřiadvacetihodinové stávky, která výrazně omezí televizní program, zpravodajství i digitální služby instituce. Celodenní protest vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborových organizací v reakci na sporný vládní návrh zákona, který má zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu s výrazně nižšími finančními prostředky.

včera

Kyjev

Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem

Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.

včera

Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

včera

včera

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy