Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval v úterý polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.
"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.
Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".
Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.
Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.
"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.
Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.
"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.
Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.
"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.
Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.
Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.
"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.
Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.
NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity.
Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.
Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.
Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Andrzej Duda , NATO , Rusko
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
před 15 minutami
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
před 1 hodinou
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
před 1 hodinou
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
před 1 hodinou
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 2 hodinami
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 3 hodinami
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 4 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 5 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 5 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 6 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 7 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 8 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 9 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Druhého březnového dne roku 1896, tedy přesně před 130 lety, došlo k přelomovému objevu, který se zapsal nejenom do dějin fyziky, ale ovlivnil i budoucnost světa. Francouzský fyzik Henri Becquerel totiž objevil radioaktivitu.
Zdroj: Lucie Žáková