Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval v úterý polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.
"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.
Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".
Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.
Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.
"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.
Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.
"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.
Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.
"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.
Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.
Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.
"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.
Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.
NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity.
Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.
Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.
Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Andrzej Duda , NATO , Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí do prvních červnových dnů. Teploty mají stoupat, hrozí bouřky
včera
Riziko je v Česku nízké, vzkazuje Vojtěch ohledně hantaviru
včera
Rulík a spol. se poprali s řadou omluvenek. Pastrňák nepojede, šanci mají hráči z AHL
včera
Slavii čeká správní řízení kvůli incidentu na sobotním derby
včera
Babišova vláda oficiálně jmenovala Landovského zmocněncem
Aktualizováno včera
Francie potvrdila první případ hantavirové infekce
včera
Coca-Cola začala psát svůj příběh před 140 lety.K dostání byla jen v lékárnách
včera
Po čtyřech letech je jasno. ČD nechají opravit poškozené Pendolino
včera
Babiš volá po ostudě během fotbalového derby po brutální změně
včera
Souček se do čela České televize nevrátí. Se žalobou u soudu neuspěl
včera
Polský exministr Ziobro uniká spravedlnosti. Z Maďarska zmizel do USA
včera
Policie ztotožnila fanoušky, kteří napadli brankáře Sparty. Vyšetřování pokračuje
včera
Počasí dnes: Česko zasáhnou silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Potvrzeno. Roman Červenka pojede na třinácté mistrovství světa v kariéře
včera
Čína konečně potvrdila, že od středy bude hostit prezidenta Trumpa
včera
Ropa na světových trzích reagovala na nejnovější Trumpova slova
včera
Neakceptovatelné. Trump reagoval na íránský mírový protinávrh
včera
Počasí příští víkend: Sobotu může zkazit déšť, v neděli hrozí i bouřky
10. května 2026 21:10
Severní Korea schválila plán jaderného útoku, pokud dojde k atentátu na Kim Čong-una
10. května 2026 19:51
Sjezd sudetských Němců v Brně tříští politiky. Zbytečné otevírání starých ran, varuje Havlíček
Chystaný sjezd sudetských Němců v Brně vyvolal na české politické scéně ostrou debatu, která se z televizních studií přenesla až na půdu Poslanecké sněmovny. Zatímco vládní tábor v čele s hnutím ANO a Motoristy považuje akci za provokaci, opozice varuje před diplomatickým přešlapem a zbytečným jitřením emocí.
Zdroj: Libor Novák