Duda otočil: Rusko může do tří let napadnout NATO

Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval v úterý polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal. 

Související

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 
Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

Více souvisejících

Andrzej Duda ,  NATO ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Alexus Grynkewich

Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko

Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance. 

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu

Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.

před 3 hodinami

Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou

Ve Valdštejnské zahradě v Praze se dnes sešlo téměř tisíc návštěvníků z řad studentů, diplomatů i široké veřejnosti, aby společně uctili Havlův trvalý odkaz pro českou demokracii. Předseda Senátu Miloš Vystrčil spolu s manželkou zesnulého prezidenta Dagmar Havlovou odhalili novou pamětní desku. Celý slavnostní akt proběhl v symbolické atmosféře třicátého výročí ustavující schůze Senátu České republiky, k němuž se váže i letošní motto Věrný svobodě.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby

Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez v pondělí v televizním projevu oznámil vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 29. listopadu. Reagoval tak na páteční rozhodnutí parlamentu, který zamítl nouzová opatření jeho menšinové vlády určená k řešení akutní bytové krize. Sánchez, který vládne od roku 2018, využil tento krok k výzvě vůči voličům v době rozsáhlých společenských protestů a rostoucího politického napětí v zemi.

před 6 hodinami

António Guterres

Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti. 

před 7 hodinami

Oto Klempíř

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky pro nadcházející období. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř. Schválený dokument prošel vládou i přes značnou nespokojenost, kterou vůči němu vyjadřovaly kulturní organizace.

před 7 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?

Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.

před 8 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Na slovenské škole došlo k dalšímu incidentu. Žák chtěl bodnout spolužáka do krku, zasahovala policie

Na škole na Lomonosovově ulici v Trnavě došlo během ranních hodin k dramatickému incidentu, který si vyžádal okamžitý zásah bezpečnostních složek. Mezi několika žáky se přímo ve školních prostorách rozpoutal konflikt, který se z původní potyčky či hry během chvíle vyostřil v nebezpečnou situaci. Událost vyvolala značné znepokojení mezi pedagogy i žáky, neboť chování jednoho z účastníků potyčky bezprostředně ohrozilo zdraví jeho spolužáka i přítomné učitelky.

před 9 hodinami

Flavio Bolsonaro

První kolo prezidentských voleb v Brazílii vyhrál Bolsonaro, porazil da Silvu

První kolo prezidentských voleb v Brazílii skončilo vítězstvím pravicového senátora Flávia Bolsonara, který porazil dosavadního levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu. Ani jeden z kandidátů však nezískal nadpoloviční většinu potřebnou k přímému zvolení, a volby tak míří do druhého kola naplánovaného na 25. října.

před 10 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědkyně na Sibiři zemřela na zápal plic neznámého původu. Lékaři monitorují stovky lidí

Téměř dvě stě lidí se v ruském sibiřském regionu ocitlo pod lékařským dohledem po úmrtí osmadvacetileté vědecké pracovnice. Žena pracovala v protimorovém ústavu v Irkutsku a mohla přijít do kontaktu s plicním morem. Ruské úřady přesnou příčinu její smrti oficiálně nepotvrdily a podle NBC News pouze uvedly, že zemřela na zápal plic neznámého původu. Místní orgány zaměřené na ochranu spotřebitelského blahobytu zároveň označily hygienicko-epidemiologickou situaci v oblasti za stabilní.

před 11 hodinami

Francouzská policie

Studentské nepokoje napříč Francií pokračují, vláda uzavřela stovky škol

Až pět set středních škol napříč Francií zůstane v pondělí zcela nebo částečně uzavřeno v důsledku násilných studentských protestů a střetů s policií. Francouzský ministr školství Édouard Geffray podle France24 uvedl, že vyučování bude přerušeno na stovkách škol, protože na nich nelze zajistit dostatečné bezpečnostní podmínky. Opatření přichází po několika dnech eskalujících nepokojů, které zasáhly vzdělávací instituce po celé zemi. Podle ministra bylo od začátku protestních akcí již čtyřiadvacet škol vypáleno nebo vyplundrováno.

před 11 hodinami

 FlyDubai

Jak mohlo dojít k incidentu letu Flydubai? S útokem uvnitř letadla po 11. září nikdo nepočítal

Nedávný pokus o únos a útok v kokpitu na palubě letu společnosti Flydubai směřujícího z Dubaje do Tel Avivu vyvolal mezi odborníky na leteckou bezpečnost vážné obavy ze systémových selhání při prověřování posádek. Dramatické události, k níž došlo na konci září, zabránila pouze pohotová reakce kapitána a pomoc cestujících, díky nimž letadlo nakonec bezpečně přistálo v Saúdské Arábii. Incident však v plné nahotě odhalil zásadní mezeru v dosavadním pojetí ochrany civilního letectví.

před 12 hodinami

Bombardér B-1B Lancer

USA po pokusu o útok stáhly z Británie všechny své bombardéry

Spojené státy americké stáhly všechny své dálkové bombardéry z britské letecké základny RAF Fairford a přesunuly je zpět na domovské základny v USA. Rozhodnutí podle amerických představitelů následovalo po vznikající hrozbě, kterou zdroje z prostředí bezpečnosti označily za reálný incident. Vojenské letectvo obvykle v podobných situacích strojům mění pouze lokaci v daném regionu, jejich návrat do vlasti je proto výjimečný. Americké oficiální zdroje nicméně konkrétní podrobnosti o povaze nového bezpečnostního rizika neposkytly.

před 13 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Po úniku neznámé infekce zemřela na Sibiři vědkyně. V Rusku zasedá protiepidemická komise

V sibiřském vědeckém ústavu došlo k tragické události, při níž po úniku nebezpečné infekce zemřela osmadvacetiletá pracovnice laboratoře. K incidentu došlo ve výzkumném protimorovém ústavu ve městě Šelechov nedaleko Irkutska. Ruský úřad pro dohled nad ochranou práv spotřebitelů a životních podmínek Rospotrebnadzor potvrdil, že u zesnulé ženy byla diagnostikována plicní infekce neznámého původu. Přesná povaha látky nebo patogenu, který ze zařízení unikl, zůstává podle oficiálních míst zatím nejasná.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Ministerstvo životního prostředí

Česko připravilo plán obnovy přírody. Návrh posoudí v EU

Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.

včera

U divočáka se v Česku potvrdil nebezpečný parazit

V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy