Egypt otevřel Rafáh. Hraniční přechod hlídají tanky a obrněná vozidla

Desítky držitelů zahraničních pasů začaly ve středu odcházet z pásma Gazy poté, co Egypt poprvé od začátku války mezi Izraelem a hnutím Hamás ze 7. října otevřel hraniční přechod Rafáh. Přes hranice mohly dosud proudit pouze humanitární vozidla s pomocí pro obyvatele Gazy.

Podle serveru The Guardian se na palestinské straně průchodu shromáždila řada lidí, není ale jasné, kolika lidem se podařilo odejít. Záběry z místa ukazují davy lidí vstupující na palestinskou stranu a očekává se, že přechod dnes překročí 400 cizinců s dvojím občanstvím.

Egypt také povolil převoz 81 vážně zraněných lidí. Na záběrech z místa je vidět řada sanitek čekajících na odvoz nemocných a zraněných z Pásma Gazy. Zahraniční vlády tvrdí, že v pásmu Gazy se nacházejí držitelé pasů 44 zemí a 28 organizací včetně agentur OSN.

Jak dlouho zůstane hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem otevřen není jasné. Katar zprostředkoval mezi Egyptem, Izraelem a palestinským hnutím Hamás dohodu, která umožní odchod držitelů zahraničních pasů a některých kriticky zraněných lidí z Gazy. 

Dohoda není spojena s dalšími otázkami, o kterých se jedná, jako jsou rukojmí zadržovaní Hamásem nebo dočasné zastavení bojů zaměřené na zmírnění humanitární krize v pásmu Gazy, kde je nedostatek potravin, vody, paliva i léků.

V posledních dnech také sílí dodávky humanitární pomoci proudící skrze přechod do Gazy. Mluvčí Bílého domu John Kirby dnes uvedl, že za posledních 24 hodin se přes hranici dostalo 66 kamionů. 

Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) tvrdí, že omezený počet humanitárních konvojů vstupujících do pásma Gazy nepostačuje k uspokojení "bezprecedentních humanitárních potřeb" tamních civilistů.

"Hrstka konvojů, které projdou přes Rafah, není nic ve srovnání s potřebami více než dvou milionů lidí uvězněných v Gaze," řekl Lazzarini na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku .

"Zavedený systém přísunu pomoci do Gazy selže, dokud se nenajde politická vůle nastavit jej tak, aby byl smysluplný a odpovídal bezprecedentním humanitárním potřebám," dodal. Podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrica vstoupilo do pásma Gazy v neděli jen 33 kamionů vezoucích vodu, potraviny a zdravotnický materiál. 

Konvoj 33 kamionů s humanitární pomocí, který vstoupil v neděli do pásma Gazy, byl největší dodávkou humanitární pomoci od 21. října. Oznámil to v noci na pondělí Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). 

Civilisté v pásmu Gazy čelí kritickému nedostatku potravin, vody, léků a paliva od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Před vypuknutím konfliktu přijíždělo do Gazy každý den přibližně 500 kamionů s humanitární pomocí.

V pátek ráno dorazilo do Pásma Gazy prostřednictvím hraničního přechodu Rafáh deset zahraničních lékařů a konvoj obsahující deset nákladních aut, sdělil nejmenovaný palestinský úředník Reuters. Od minulé soboty dorazily do pátku do Gazy čtyři humanitární konvoje.

Čtvrtý čítal osm nákladních vozidel naložených zásobami vody, potravin a léků. Pět nákladních vozidel přitom obsahovalo vodu, dvě byly naloženy potravinami a jedno léky, uvádí se v prohlášení Červeného kříže. O minulém víkendu dorazily dva konvoje s humanitární pomocí, které zahrnovaly celkem 37 nákladních vozů. 

Odpovědná pracovnice Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, Juliette Toumaová, uvedla, že konvoj s pomocí je sice vítaný, ale v kontextu celkových potřeb v Pásmu Gazy představuje pouze malou část. Civilisté v Gaze potřebují nepřetržitý přístup k humanitární pomoci, včetně paliva pro vodní čerpadla, a to i v nemocnicích, kde lékaři ošetřují velké množství zraněných osob.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 8000 lidí, dalších 20 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."