Eurozóna se otřásá: Vystoupí Řecko? Hollande to vidí jasně

Hollande svým dnešním vyjádřením reagoval mimo jiné na víkendové informace některých německých médií, podle kterých teď spolková vláda v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou považuje odchod Řecka z eurozóny za přijatelný.

Mluvčí Merkelové Steffen Seibert dnes upozornil, že cílem německé vlády byla vždy snaha stabilizovat celou eurozónu se všemi jejími členy, tedy včetně Řecka. "V našem postoji nenastala žádná změna. Doufám, že jsem to objasnil," reagoval Seibert na zprávy z médií.

Za "neodvolatelnou" označila řecké členství v eurozóně mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová, a to s poukazem na příslušný odstavec Lisabonské smlouvy. "Nebudeme se pouštět do spekulací a scénářů, u kterých hrozí, že by mohly být interpretovány v neexistujícím kontextu," dodal podle agentury AFP další unijní mluvčí Margaritis Schinas.

Francouzský prezident zdůraznil, že Řekové mají právo si v lednových předčasných volbách svobodně zvolit svou vládu, která by však měla respektovat mezinárodní závazky. Zopakoval také, že eurozóna by se měla více zaměřit na investice a omezit úsporná opatření.

Zahraniční věřitelé se obávají vítězství levicového hnutí Syriza v řeckých volbách 25. ledna. Předseda strany Alexis Tsipras chce v případě vládní odpovědnosti omezit reformní úsilí a úsporná opatření.

Hollande se v rozhovoru s rádiem France Inter vyjádřil i k dalším aktuálním mezinárodně politickým otázkám. Vyloučil například francouzskou intervenci do občanskou válkou sužované Libye, ke které už vyzvaly některé africké země. Vyslovil se také pro zrušení sankcí vůči Rusku v případě, že bude v ukrajinské krizi dosaženo "pokroku".

Jak píše server Patria.cz, Řecko si v roce 2012 nemohlo odchod z eurozóny dovolit. Mělo takzvaný primární deficit, což znamená, že i kdyby neplatilo úroky, jeho výdaje by převyšovaly jeho daňové příjmy. Pokud by tedy v té době přišel default, řecká vláda by stále musela šetřit. V nové situaci by ale této zemi už nikdo nepůjčil a úspory by tedy musely přijít okamžitě. Nebo by mohlo dojít k tištění peněz, pak by ale vzrostla inflace. Pokud by Řecko v té době hrozilo odchodem, bylo by to jako výhrůžka sebevraždou.

Dnes ale země dosahuje přebytku kolem 3 % HDP. Pravděpodobnost opuštění eura se tak zvyšuje. Řecko by stále muselo zachraňovat své banky, pravděpodobně by použilo tištění peněz. Dalo by se to ale zvládnout. Celý pohled také mění fakt, že v zemi je 25% nezaměstnanost.

"Nacházíme se tedy v době, kdy Německo více než kdy jindy věří, že Řecko může odejít. A to samé platí u Řeků samotných. Ani jedna země to ve skutečnosti nechce. Ale není už ochotna platit jakoukoliv cenu za to, by se tomuto kroku vyhnula. Německo by ale mělo být opatrné. To, že se nyní žádná nákaza nešíří, neznamená, že tomu tak bude i nadále. Krize v eurozóně je krizí finanční, která se změnila v ekonomickou a politickou. Je pravda, že společná měna má morální základ, toho se ale nikdo nenají," dodal server.