Budoucnost Řecka je stále nejistá, summit eurozóny přerušen

Maltský premiér Joseph Muscat na twitteru uvedl, že tentokrát to je kvůli závěrečným konzultacím a v kuloárech se považuje za pravděpodobné, že řecký premiér Alexis Tsipras na většinu požadavků ostatních členů eurozóny přistoupil.

Lhůta, kterou šéf evropských summitů Donald Tusk v týdnu několikrát označil za konečný termín pro nalezení dohody, vypršela v noci na dnešek o půlnoci. Vrcholná schůzka, která oficiálně začala v neděli v 16:00 SELČ, byla několikrát přerušena, aby se v užším kruhu mohli s Tsiprasem sejít Tusk, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Naposledy se po několikahodinovém přerušení všichni lídři vrátili k debatě dnes po 04:00 SELČ. Podle diplomatů měli v té chvíli na stole kompromisní verzi dohody, určité otázky však stále zůstávaly nevyřešené.

Základem diskuse byly čtyři stránky textu, jediný výsledek dvou dlouhých víkendových jednacích dnů ministrů financí 19 zemí eurozóny. Nešlo o společně přijaté stanovisko - na tom se ministři neshodli.

Víkendové ministerské jednání ukázalo, jak hluboce je poškozena důvěra ostatních zemí eurozóny vůči Řekům. Čtyřstránkový podklad pro summit, jehož verze unikla k bruselským novinářům, proto žádal velmi přísné kroky, které by měly důvěru obnovit.

Zdroj: YouTube

Už do středy by Atény měly reálně začít schvalovat zákony týkající se změn daní či penzí. Teprve poté by mělo být možné vůbec diskutovat o případném třetím balíku pomoci.

V dlouhém seznamu jsou i další reformní kroky, včetně rozsáhlého programu privatizace či návrhu, aby Řecko vyvedlo do svěřeneckého fondu v zahraničí jako záruky aktiva až 50 miliard eur. Tato myšlenka se Aténám nelíbí, souhlasily by prý jen s výrazně nižší částkou 17 miliard.

Tsipras má - přes původní vyjádření informovaných diplomatů v opačném smyslu - zřejmě velký problém také se zapojením Mezinárodního měnového fondu (MMF) do budoucího třetího záchranného programu.

Lídři eurozóny současně podle diplomatů hledají různé způsoby, jak vyřešit okamžité řecké finanční potřeby, tedy asi sedm miliard eur. Kromě přímých dvoustranných dohod Atén například s Francií nebo jinou zemí by se mohlo jednat například o peníze stále "zaparkované" v Evropském finančním stabilizačním mechanismu (EFSM) či o uvolnění zisků z prodeje řeckých dluhopisů, které blokuje Evropská centrální banka.