Berlín přitvrdí vůči uprchlíkům, říká rakouský kancléř. A neochotným členům EU krátit dotace

Každá vláda musí podle Faymanna vždy jednat s ohledem na realitu. "A to jsme také udělali a já věřím, že jsme učinili opatření, ke kterým sáhne i Německo. Jsem osobně přesvědčený, že brzy budeme (s Německem) opět v souladu," uvedl kancléř v otázce na vztahy s Berlínem po nedávném zpřísnění rakouské migrační politiky.

V otázce přerozdělování běženců stojí Rakousko podle Faymanna stále na straně Německa a Švédska. Nadále trvá i na možnosti krátit zemím, které nejsou ochotné se na přerozdělování podílet, dotace z fondů Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová tento krok vždy odmítala a tvrdila, že takové žádosti se sluší vznášet až na konci debaty. "Myslím, že se konci debaty blížíme," uvedl Faymann.

Psali jsme: Plot v Brennerském průsmyku? Rakousko se chystá na jarní vlnu uprchlíků  

Co se týče ochrany hranic souhlasí kancléř s takzvaným plánem B, o kterém hovoří země visegrádské čtyřky. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Plán Angely Merkelové, která sází na větší spolupráci s Tureckem, má podle Faymanna naději na úspěch, "musíme ale každopádně přijmout opatření i na hraničních přechodech".

Od nadcházejícího summitu zemí EU si Faymann slibuje dosažení silnějšího nasazení Turecka v boji proti pašerákům lidí i řecko-tureckou dohodu o navracení běženců.

Faymann stejně jako Merkelová na počátku migrační krize uplatňovali vstřícnou politiku vůči migrantům. V Rakousku s 8,7 miliony obyvatel požádalo loni o azyl 90.000 lidí. V posledních měsících ale Vídeň začala prosazovat přísnější opatření. V lednu vláda zejména pod tlakem koaličních lidovců rozhodla, že letos přijme už jen 37.500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127.500. V úterý oznámila, že plánuje zavést kontroly na dalších dvanácti hraničních přechodech, a kontrolovat tak bude již prakticky celou jižní hranici.