Mladá kurdská bojovnice (23) zabíjela džihádisty i Asadovy vojáky. Kdyby mě zabili, budu hrdá, říká

Palaniová (23), studentka politologie a filozofie, už je zpátky v Dánsku. Pro server Vice.com však popisuje, jak odešla bojovat do Sýrie za Kurdy i za „lidská práva pro všechny". Hned první noc v přední linii byla svědkem toho, jak ostřelovač zabil jejího spolubojovníka ze Švédska. Prozradila ho prý zapálená cigareta, podle kterého o ostřelovač zacílil.

Při bojích podle svých slov také zjistila, že je „velmi snadné" zabít bojovníky Islámského státu – na rozdíl od vládních vojáků, které označuje „specializované stroje na zabíjení". Během roku, který strávila ve válkou zničené oblasti, zároveň prožila mnohé hrůzy, které zažila hned z první ruky.

Po odchodu z Dánska v listopadu 2014 Palaniová nejprve vstoupila do YPG a pak se přidala k Pešmergům. Třiadvacetiletá dívka kurdského původu to odůvodnila slovy: „Kurdové bojují za demokracii a západní hodnoty. Kdybych byla chycena nebo zabita, budu hrdá na to, proč jsem byla zabita."

Neustále čelila nebezpečí, médiím však řekla, že si nikdy nepřála, aby byla zase doma. „Původně jsem to nebrala vážně, když jsem tam přišla poprvé. Ale po prvním útoku jsem změnila názor. Vzala jsem to opravdu vážně," vysvětluje. V Sýrii bojovala proti bojovníkům IS i Asadovým vojákům, kteří byli známí tím, že útočí plynným chlorem i barelovými a vakuovými bombami - to vše je podle mezinárodního práva zakázáno.

„Bojovníky IS lze velmi snadno zabít. Džihádisté klidně obětují své vlastní životy, ale Asadovi vojáci jsou velmi dobře vyškoleni a jsou to specializované stroje na zabíjení," popisuje dívka.

Na konci své mise byla bojovnice součástí praporu, který osvobodil vesnici nedaleko Mosulu od ISIS. Tam našla mladé dívky, často ještě děti, držené pod zámkem v „zadržovacím domě", kde byly vězněny kvůli pohlavnímu zneužívání ze strany vražedných hrdlořezů. „Všechny dívky byly mladší 16 let - některé byly opravdu mladé," vzpomíná.

S jednou z nich se pak setkala v nemocnici, kam vojáci osvobozené dívky odvedli. „Byla to syrská křesťanka, držela mě za ruku a pak zemřela, protože jí bylo jedenáct let a byla těhotná s dvojčaty. Její malý obličej byl tak oteklý. Prostě to nebylo správné. Vzpomínám si, že doktor plakal a křičel na mě i mé vojáky," vypráví.

Domů se vrátila původně jen na 15 dní, policie jí však sebrala cestovní pas, vyšetřovala ji i dánská zpravodajská služba PET. Podle pravidel týkajících se „zahraničních bojovníků" už nesmí odjet do Sýrie a dál bojovat, paradoxně je teď spojována s teroristickými skupinami.

V tuto chvíli proto studuje v dánském hlavním městě, ale stále myslí na ty, které nechala na bojišti. „Dala bych za Evropu svůj život, za demokracii, svobodu a za práva žen. Mám pocit, že jsem byla zrazena těmi, pro které jsem byla připravena obětovat svůj život," zlobí se teď.