Slovinsko zastaví přísun migrantů zákonem

Úpravu zákona odmítli podpořit někteří poslanci vládní koalice, informovala slovinská agentura STA. Novelu kritizují i ochránci lidských práv včetně mezinárodní organizace Amnesty International.

Pro novelu cizineckého zákona v 90členném Národním shromáždění zvedlo ruku 47 zákonodárců, proti jich hlasovalo 18. Nesouhlas v koaličních řadách vyvolal dodatečný doplněk, podle něhož mohou být mimořádná opatření aktivována souhlasem nadpoloviční většiny všech členů zákonodárného sboru. Původní návrh počítal s dvoutřetinovou většinou.

Proti upravenému normativnímu aktu hlasoval i předseda horní komory Milan Brglez. Svůj nesouhlas zdůvodnil tím, že nemůže podpořit zákon, který podle jeho názoru porušuje ústavu a také mezinárodní dohody, které Slovinsko ratifikovalo. Podobné stanovisko zaujali i další koaliční poslanci.

Ministryně vnitra Vesna Györkösová Žnidarová, která za vládu právní předpis sněmovně předložila, tyto výtky ale odmítla. "Žádné přesvědčivé argumenty jsme neslyšeli, jen moralizování," řekla podle lublaňského deníku Delo v rozpravě. "Je jasné, že zákony musejí být v souladu s ústavou. Legislativní úřad vlády žádný rozpor se základním zákonem nezjistil, proto vláda tento návrh zákona schválila," dodala.

Opatření, s nimiž nyní zákon počítá, by podle Žnigarové měla být přiměřená naléhavosti situace. S jejich uplatněním se počítá pouze v případě "změny migrační situace, jež by mohla ohrozit veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost země". Schvalovat se mají na dobu šesti měsíců s možností prodloužení.

"Slovinsko nemůže čekat na to, až budou veřejný pořádek a bezpečnost ohroženy," prohlásila ministryně před hlasováním. "Jestliže Evropská unie nenajde dlouhodobé a účinné řešení (migračního problému), Slovinsko má legitimní právo a povinnost učinit rozhodnutí, která jsou nezbytná pro ochranu jeho zájmů," zdůraznila.

Žnigarová 5. ledna, poté co vláda předlohu schválila, upozornila, že Slovinsko by nezvládlo novou takovou migrační vlnu, která se zemí přehnala v roce 2015 a začátkem loňska. A to tím spíš, že Rakousko a další západoevropské země migrantům dveře zavírají.

Slovinsko je nejmenším státem na takzvané balkánské migrační trase, po níž mířily za lepším životem do bohatších států Evropské unie statisíce uprchlíků i ekonomických migrantů z Blízkého východu, asijských zemí i z Afriky. Státy na trase, od Makedonie po Rakousko, se v prvních měsících loňska dohodly na uzavření této migrační cesty.