Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Golobův vlastní Hnutí Svoboda přitom původní návrh na referendum o rozpočtu na obranu odmítlo. Premiér totiž před měsícem v Haagu souhlasil s ambicióznějším cílem NATO: navýšit obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035. Tento krok však učinil bez souhlasu svých koaličních partnerů, což naplno odhalilo rostoucí rozkol uvnitř vlády.

Napětí vygradovalo, když sociální demokraté, další člen vládní koalice, překvapivě podpořili návrh opozice a hlasovali pro konání referenda o výdajích. Golob, podle kritiků podrážděný tímto nečekaným krokem, reagoval výrokem, že by Slovinsko mělo raději hlasovat o tom, zda má v NATO zůstat.

„Existují jen dvě možnosti: buď v alianci zůstaneme a budeme platit členský poplatek, nebo ji opustíme. Všechno ostatní je populistické klamání občanů,“ prohlásil premiér.

Premiérův návrh okamžitě vyvolal kritiku. Europoslanec Matjaž Nemec ze Sociálních demokratů označil Golobovo rozhodnutí za „emocionální, unáhlené a nestrategické“ a zdůraznil, že jeho strana v současnosti nepovažuje debatu o členství v NATO za vhodnou. Zároveň obvinil Goloba z překročení mandátu, když se bez konzultace s vládou zavázal k 5% cíli na summitu v Haagu.

K obavám se přidali i odborníci. Jelena Juvanová, profesorka obranné politiky z Univerzity v Lublani, varovala, že vláda hazarduje s bezpečností země. „Je to nebezpečné a nezodpovědné. Hrají si s budoucností národa kvůli vnitropolitickým sporům, a to je nepřijatelné,“ řekla.

Politolog Miro Haček pak poukázal na Golobovu politickou nezkušenost – do vysoké politiky vstoupil teprve v roce 2022 a hned vyhrál volby. „Není zvyklý prohrávat. Cítí se být vydírán koaličními partnery a nečekal, že by proti němu mohli hlasovat,“ uvedl Haček.

Zatímco odborníci Golobovu iniciativu označují za impulzivní, zástupci jeho strany tvrdí, že jde o promyšlenou strategii. Europoslankyně Irena Jovevová z frakce Renew Europe uvedla, že referendum má být způsobem, jak čelit populistickému zneužívání tématu obrany před blížícími se volbami na jaře 2026.

Podle Jovevové si sice slovinští občané nejsou příliš nakloněni navyšování obranných výdajů, ale zároveň si uvědomují výhody členství v NATO.

Přestože poslední průzkumy ukazují, že NATO podporuje jen asi polovina slovinské populace, žádná z hlavních politických stran se oficiálně nevyslovuje pro vystoupení z aliance – s výjimkou krajně levicové strany Levica.

Podle odborníků se Golobovo gesto netýká skutečné snahy vystoupit z NATO, ale slouží jako nástroj k řešení domácích politických sporů. Jenže i tento krok může mít nečekané důsledky. Slovinsko je jedním z členských států EU, které mají tradičně nejvstřícnější vztah k Rusku, a podle Hačka by se země mohla stát snadným cílem pro ruské dezinformační kampaně či pokusy o ovlivnění výsledku hlasování.

Referendum by mohlo mít vážné dopady i bez právní závaznosti – například pokud by veřejnost skutečně hlasovala proti členství, mohlo by to vyvolat podobný efekt jako Brexit.

„Nikdo neočekával, že Britové opravdu vystoupí z EU. A přesto se to stalo,“ varuje Haček.

Golobův návrh na referendum o členství v NATO může být myšlen jako domácí politický tah, ale přichází ve chvíli, kdy se Evropa potýká s rostoucím napětím ve vztazích s Ruskem. Využívání alianční politiky jako vyjednávacího nástroje může mít pro Slovinsko dalekosáhlé důsledky – nejen v rámci NATO, ale i na jeho reputaci uvnitř EU.