Otrokářka hrdinkou? V Berlíně se přou o přejmenování ulic

V berlínské Africké čtvrti připomínají dvě desítky jmen ulic a náměstí dobu, kdy se Němci v 19. století pokoušeli dohnat evropské mocnosti a získat vlastní kolonie. Ulice se jmenují Ghanská, Tožská či Zanzibarská. Kromě zemí, řek a měst se ale na mapě Weddingu objevují také jména tří kolonizátorů.

Lüderitzova ulice, Petersova alej a Nachtigalovo náměstí by ale měly z orientačních tabulek brzy zmizet. Lidé, po kterých jsou místa pojmenovaná, jsou symboly rasismu a imperialismu, tvrdí podle agentury DPA zastánci změny.

Odborná komise vybrala z téměř 200 návrhů šest jmen. Jde o jména afrických osobností, například zpěvačky Miriam Makebaové či nositelky Nobelovy ceny za mír Wangari Maathaiové z Keni. Všechny se zasazovaly o lidská práva a bojovaly proti kolonialismu.

Mezi vybranou šesticí je právě i královna Nzinga, která se postavila portugalským kolonizátorům. Jenže byla také otrokářkou a konvertovala ke katolicismu, ukazují historické studie.

Zda může být berlínská ulice pojmenována po otrokářce, je už několik týdnů předmětem veřejné diskuze. Radní části Berlín-střed Sabine Weisslerová se snaží o dohodu. Pokud nebude možné najít nad pojmenováním ulice po královně shodu, svolá radnice podle ní znovu odbornou komisi, která projedná nové návrhy.

To v žádném případě, oponuje Bertrand Njoume, který původní komisi předsedal. "Změna návrhů nepřichází v úvahu," říká učitel a člen strany Zelených. Komu se královna Nzinga nelíbí, může podle něj hlasovat pro jiné jméno, stáhnout návrh ale nechce. Není podle něj navíc ani jisté, že královna s otroky opravdu obchodovala. Studie organizace UNESCO, o které se komise opírala, ji údajně vyzdvihují jako vzor boje proti kolonialismu.

Případ královny Nzingy je složitý. Vládla v 17. století nad oblastmi Ndongo a Matamba, které jsou srdcem dnešní Angoly. Postavila se do čela odboje proti Portugalcům, později s nimi ale uzavřela spojenectví proti svým africkým sousedům a dodávala jim otroky, které Portugalci vozili do Brazílie.

"Královna Nzinga dokázala v 17. století umě vyjednávat s Portugalci i Nizozemci," říká Ineke Phafová-Rheinbergerová, která se africké královně věnovala ve své studii. Literární vědkyně považuje Nzingu za dítě své doby. Také řada evropských panovníků se tehdy podílela na obchodu s otroky, upozorňuje. "Úspěchy královny Nzingy při vyjednáváních s Evropany a její pozice jako průkopnice boje za práva vlastního lidu se mi zdají důležitější než její role otrokářky," dodává Phafová-Rheinbergerová.

Ať už spor dopadne jakkoli, Adolf Lüderitz, obchodník z Brém, který položil základy kolonie Německá jihozápadní Afrika na území dnešní Namibie, a badatel Gustav Nachtigal, který byl říšským komisařem v kolonii Německá západní Afrika z názvů berlínských ulic zmizí.

Jestli se bude muset přejmenovat i Petersova alej, není jasné. Tato ulice totiž už jednou změnou jména prošla, a to v roce 1986. Do té doby se jmenovala po Carlu Petersovi, zakladateli kolonie Německá východní Afrika, který kvůli brutálním metodám potlačování neposlušnosti proslul jako "Šibeniční Peters". V současnosti se jmenuje po odbojáři z dob nacistické krutovlády Hansi Petersovi.

Pokud by úřady vyslyšely členy iniciativy obyvatel Africké čtvrti, mohlo by vše zůstat při starém. Tito lidé navrhli obdobné řešení sporu jako v Petersově případě. Ulice, která nyní nese jméno kolonizátora z Brém, by mohla dál nést jméno Lüderitzstrasse, ovšem připomínala by přístavní město jménem Lüderitz v Namibii. Nachtigal ve jménu další ulice už by nebyl říšský komisař Gustav, ale jeho jmenovec, teolog Johann Nachtigal, který ale s Afrikou neměl nic společného.

Jednu podstatnou výhodu by tento návrh měl: Nikdo ze zhruba 3000 obyvatel dotčených ulic by si kvůli změně adresy nemusel nechat měnit své osobní doklady.