Kiskova firma čelila vyšetřování kvůli daňovému deliktu, trestu se vyhnula

List s odvoláním na úřední dokumenty, které redakci poslal anonym, na svém webu napsal, že případ souvisí s financováním Kiskovy kampaně před prezidentskými volbami v roce 2014.

Daňoví inspektoři zjistili, že KTAG v rozporu s předpisy zahrnula do svých výdajů i částku 136.000 eur (3,54 milionu korun), které společnost ve skutečnosti použila v kampani na propagaci Kisky. Tímto způsobem společnost zkrátila daň z příjmů. Loni na podzim proto daňový úřad firmě nařídil doplatit na dani zmiňovaných asi 27.000 eur, což KTAG i udělala.

Podle listu KTAG, která podniká v oblasti pronájmu kanceláří, zahrnula do daňových výdajů například i náklady na tisk letáků, lepení plakátů, poradenské či marketingové služby. Daňoví kontroloři tyto náklady firmě neuznali.

Daňový úřad podal na konci loňska trestní oznámení pro podezření z krácení daní. Policie ale po dvou měsících vyšetřování ukončila, protože trestnost činu zanikla. Slovenský trestní zákoník totiž umožňuje u některých daňových deliktů dodatečně zaplatit daň i během policejního vyšetřování, aniž by viníkovi hrozilo stíhání.

"KTAG postupovala v rámci účtování na základě smluv, které měla uzavřené s právnickými a fyzickými osobami, mezi nimiž jsem byl i já. (...) Daňový úřad měl na to jiný názor. Vycházel jsem z toho, že ekonomické oddělení společnosti KTAG mi potvrdilo, že účtuje správně. Předpokládal jsem, že je to tak nepochybně v pořádku," řekl Kiska.

Dodal, že ještě před zmiňovanou kontrolou na daň z příjmů, kontroloři daňového úřadu neuznali za stejné transakce nárok firmy na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH). Firmě nařídili doplatit na DPH a penále dohromady 24.770 eur (645.700 korun), což KTAG rovněž uhradila. Společnost, jejímž jednatelem není ani jeden z bratrů Kiskových, se na soud neobrátila. Prezident to zdůvodnil tím, že podle jeho dřívějších zkušeností se spory s daňovými úřady by to nemělo smysl.