Juncker: EU musí dýchat na obě plíce, západní i východní. Řídit ji má ale jen jeden kapitán

Nepřípustnost dvojí kvality potravin, na kterou v Bruselu opakovaně upozorňují Češi a Slováci, pak patřila mezi několik pro země ze středu a východu EU významných témat, která Juncker v projevu zmínil.

V Evropské unii podle Junckera nesmí existovat občané druhé kategorie. "Je nepřijatelné, aby v roce 2017 dál umíraly děti na nemoci, které byly v Evropě dávno vymýceny," prohlásil šéf komise. Děti v Itálii a Rumunsku musí mít podle něj stejný dostup k očkování proti spalničkám.

Podle Junckera je také nepřípustné, aby v Evropě existovali zaměstnanci druhé kategorie. "Pracovníci by za stejnou práci na stejném místě měli dostávat stejný plat," prohlásil.

Vláda práva musí v EU bezpodmínečně platit, neboť unie není státem, ale právě společenstvím zákona, upozornil také Juncker. Jeho komise v současnosti vede ostrý spor o stav právního státu s Polskem, komplikovaná je v tomto ohledu také situace v Maďarsku. Země ze středu EU, včetně Česka, ani po nedávném rozsudku unijního soudu nechtějí změnit svůj pohled na unijní program přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka.

Juncker ale v projevu v souvislosti s vládou práva v EU dnes žádnou z těchto zemí nezmínil. Uvedl jen, že podkopávání rozhodnutí Soudního dvora EU či nezávislosti národních soudů znamená zbavovat občany členských zemí unie jejich základních práv. "V Evropě nesmí být síla práva nahrazena právem silnějšího," prohlásil Juncker.

Boj s kybernetickými útoky

"Kyberútoky mohou být pro stabilitu demokracie a ekonomiky nebezpečnější než pušky a tanky," podotkl Juncker. Okolo osmdesáti procent evropských firem podle něj loni zaznamenalo přinejmenším jeden počítačový bezpečnostní incident.

Evropská unie podle šéfa komise přes zlepšení situace v uplynulých letech stále postrádá účinné prostředky jak řešit teroristické hrozby, především ty, které zasahují přes hranice několika zemí. Proto by podle něj měla vzniknout specializovaná zpravodajská jednotka, která by umožnila lepší sdílení potřebných informací.

Evropský veřejný žalobce by měl také dostat pravomoc vyšetřovat přeshraniční kriminalitu související s terorismem, navrhl Juncker. Úřad evropského veřejného žalobce, na jehož vzniku se domluvila v rámci takzvané posílené spolupráce část členských zemí bloku, má nyní v pravomoci vyšetřování trestných činů poškozujících finanční zájmy EU.

Spojit funkce předsedy komise a šéfa summitů EU

"Evropa by byla snáze pochopitelná, kdyby loď řídil jeden kapitán," prohlásil Juncker. Návrh podle něj není namířen proti nynějšímu předsedovi Evropské rady, kterým je někdejší polský premiér Donald Tusk. Juncker dnes také oznámil vznik nového kodexu chování členů Evropské komise.

V obsáhlém projevu o stavu EU, který šéf komise před europoslanci přednesl v polovině funkčního období svého týmu, nabídl dlouholetý účastník evropského politického dění i své náměty, jak by se unie mohla vyvíjet do budoucna. Přišel tak fakticky s "šestým scénářem" budoucnosti evropské integrace poté, co komise na jaře k diskusi nabídla pět scénářů budoucí podoby bloku. "Začali jsme opravovat střechu. Ale práci musíme dokončit teď, dokud stále svítí slunce," podotkl Juncker. Je tak podle něj také nyní potřeba "vyplout z přístavu a chytit vítr do plachet".

Předseda EK europoslancům připomněl, že od 30. března 2019 bude mít po britském odchodu unie jen 27 členských zemí. Hned ten den navrhl uspořádat první unijní summit, který by se podle něj měl uskutečnit v rumunském městě Sibiu. Rumunsko bude na jaře 2019 předsednickou zemí bloku.

Podle Junckera by ale měla být i zmenšená unie globálním hráčem. A právě v oblasti zahraniční politiky by podle něj měly členské státy začít rozhodovat kvalifikovanou většinou místo nynější potřeby jednomyslnosti. "Smlouvy to už nyní umožňují, pokud budou všechny členské země souhlasit," podotkl.

K roku 2025 by podle Junckera měla v EU existovat plně funkční bezpečnostní unie. "Potřebujeme ji. A NATO ji potřebuje," upozornil šéf komise.