Merkelová končí? Německo potřebuje vlastního Sebastiana Kurze

Pro některé německé politiky je tak rakouský "zázračný chlapec" materiálem ke studiu, jak může tradiční středová strana zabodovat i při současných náladách. Tajemstvím je nejspíš to, že silný charismatický vůdce se nesmí bát trochu převzít pravicové tendence.

I přes procentuální vedení není ani nyní Angelea Merkelová považována za skutečného vítěze voleb, ale naopak němečtí liberálo (FDP) se svou levicovou ekonomickou politikou a pravicová AfD se svým přístupem k otázce německé identity jsou stranami, které vyšly z voleb nejlépe.

Sebastian Kurz vypadá jako příjemné spojení toho nejlepšího, co rakouská politika nabízí. Chce lidem zajistit sociální jistoty, ale nehodlá tolerovat parazity na systému. Hodlá i nadále setrvat ve středu Evropské unie, ale Bruselo dává jasně najevo, že jim diktovat nemůže. Vzestup pravice je výrazný i v Nizozemí, Německo se tak postupně obklopuje sousedy, kteří s politikou Angely Merkelové příliš nesouhlasí.

Někteří politologové se všímají, že pravicový proud už pochopili ve Křesťanskodemokratické unii (CDU), kde se vytváří proud odporující Angele Merkelové, který se soustředí kolem Jense Spahna. Rebeluje i Křesťansko-sociální unie Bavorska, která dlouhodobě kritizuje kancléřku za její vřelost vůči migrantům. S nástupem proti-proudů ve vládnoucí koalici se německá situace více přibližuje té rakouské.

V minulých letech vládla úspěšně Velká koalice, protože slábnoucí sociální demokracie (SPD) se nedokázala postavit Merkelové. Kancléřka tak bez odpory prosazovala svou středovou racionální politiku, která byla populární mezi voliči. To se však radikálně změnilo během uprchlické krize, která naopak vyžadovala více procítěný přístup.

Nyní, když se Velká koalice rozpadla a SPD míří do opozice, do parlamentu usedla i AfD, bude nově vytvořená koalice "Jamajka" pod útokem zprava i zleva. Do toho je potřeba vyřešit i nesmírně problematické otázky evropské reformace a změny pravidel pro migraci. Odborníci očekávají, že debata bude vyvolávat především silní emoce v otázce německé národní identity.

Jak známe Angelu Merkelovou, pak bude nejspíš chtít prosadit "levicové" řešení. Cílem je totiž apelovat na voliče SPD, že i CDU může být pro ně volitelnou stranou. Jenže tenhle krok by přinesl výrazné posílení pro FDP a také AfD. Alternativou by proto mělo být přesun doprava.

Podle politologů je to jediné možné logické řešení, ovšem otázkou není jakým směrem se vydají, nýbrž jak to provedou. Německo není Rakousko nebo Nizozemí, nemůžou jen tak dát stopku migrační krizi. Největší ekonomika v Evropě je také silným spojence francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který má s Evropskou unií svoje vlastní plány.

Server Politico tvrdí, že pokud Rakousko či Nizozemí budou mířit doprava, pak to znamená, že se EU nachladila. Po nějaké době odpočinku se z nemoci sama vyléčí. Pokud však Německo či Francie se rozhodnou pro podobnou změnu, pak je to konec celému bloku, který už nepůjde zachránit.