Visegrádská aliance se hroutí? České a rakouské volby proces urychlí, míní odborník

Současný vůdce rakouských lidovců, Sebastian Kurz, zatím zdržuje hlubší integraci střední a východní Evropy. Odmítá, aby noví členové přijali euro kvůli rozvíjející se ekonomice. Některé jeho názory jsou členům Visegrádské čtyřky velmi lákavé, jako je třeba vyzdvihnutí křesťanských hodnot, snížení počtu evropských komisařů nebo limit pro uprchlíky v Evropě.

Jeho pravděpodobný koaliční partner, pravicová strana FPO, dokonce prohlásila, že by se Rakousko mohlo přidat do Visegrádské skupiny. Rakouská pravice se domnívá, že regionální partneři s nimi budou sdílet obavy z cizích prvků, a naopak budou podporovat důraz na národní identitu, která nebude jednoduše jenom "evropská". Kurz však tyto plány razantně odmítl, protože mu střední a východní Evropa připadá příliš anti-Bruselská.

Visegrádské alianci přitom už v roce 2015 poškodilo jednání "Slavkovské trojky", na které dorazili představitelé sociálních demokratů z Rakouska, České republiky a Slovenska. Pokud spolupráce tří stran přežije, bude pro Visegrádskou čtyřku vážným rivalem v regionu. Slovenský premiér Robert Fico, který se zúčastnil jednání Slavkovské trojky, se nedávno vyjádřil ve smyslu, že kdyby si musel vybrat mezi EU nebo Visegrádskou čtyřku, rozhodně by dal přednost Bruselu.

Fico je navíc dlouhodobým kritikem Visegrádské politiky, ve které podle něj dominuje hlavně maďarská a polská pravice, což však nevyjadřuje názor všech členů. Čeští diplomaté se podle Wojciecha Przybylskiho vyjadřují podobně. Celkově se podle novináře středoevropští členové vzdalují jeden druhému, český vítěz voleb Andrej Babiš si je navíc vědom toho, že Evropskou unii potřebuje.

Za hlavního tahouna Visegrádské skupiny tak Przybylski považuje Polsko, protože maďarský premiér Viktor Orbán se i přes euroskepticismus rád spojí s Rakouskem, se Sebastianem Kurzem ho pojí dlouhodobé přátelské vztahy. Varšava však ztrácí na síle, hlavně její zahraniční diplomacie je silně nefungující.

Polský prezident Andrzej Duda také nedávno hostil tureckou hlavu státu, v Evropě málo oblíbeného Recepa Tayyipa Erdoğana. Polský státník měl údajně tureckého prezident nabádat k tomu, aby nevzdával vstup své země do Evropské unie, což je vnímáno ostatními členy Visegrádské skupiny a taky zbytkem Evropy jako nežádaný krok, protože u Turky v EU momentálně stojí jen málokdo.

Podle Wojciecha Przybylskiho potřebuje Visegrádská čtyřka nutně změnu, která sjednotí členy a jejich zájmy. Problém je, že tu vždy chyběl silný oficiální lídr a zatímco Polsko bojuje s vlastními problémy, ostatní sousedé se mu vzdalují a každý jde jiným směrem.