Macron je novým evropským spasitelem, tvrdí Spojené státy

Emmanuel Macron je nepochybně jednou z hlavních osobností minulého roku. Jeho náhlý nástup na francouzský "trůn", téměř historická parlamentní většina získaná jeho hnutím jen o měsíc později, prosazení různých reforem. To vše se zdálo jako sen. Až později se ukázalo, že to je realita.

Nepochybně mu pomohla a velká dávka štěstí a dobré načasování, stejně důležitými faktory však bylo i jeho odhodlání a téměř "mesiášský" styl jeho práce, kdy věřil, že má poslání, které musí doručit všem kolem sebe.

Teď chce přinést štěstí i do Evropy. Při svém novoročním projevu sdělil nejen Francouzům, ale i evropským občanům, že Unie potřebuje, aby si znovu uvědomila své cíle. Jen tak se může stát suverénnější, jednotnější a demokratičtější.

Reforma v rámci EU je rozhodně tématem, které bude často vyzdvihováno Macronem i při jednáních s diplomaty. Jeho plán není žádnou záhadou, protože byl předmětem tří hlavním prezidentových projevů v minulém roce a dokonce byl předložen Evropské radě. Je však velmi ambiciózní.

Francouzský státník se chce nadobro zbavit evropských národů a raději vytvořit jednotné společenství, ve kterém se budou všichni cítit jako jeden národ - Evropané. Chce, aby EU měla vlastního ministra financí, vlastní rozpočet a vlastní správu ekonomických záležitostí.

Domnívá se, že by Unie měla mít vlastní armádu a policii na svých hranicích. Chce harmonizovaný daňový systém a politicky silnější Evropský parlament s nadnárodními stranami a hnutími.

Stručně řečeno - Macron se pokouší o takovou federalizaci Evropy, která byla tabu v několika posledních desetiletích, kdy se o tématu mluvilo jen ve zvukotěsných bruselských chodbách a rozhodně nebyla navrhována lídrem jednoho z nejsilnějších států Unie.

Aby svého plánu dosáhl, chce letos tuto myšlenku konzultovat s evropským lidem a jednotlivými národy, z nichž některé jasně deklarovali svoji pozici, že o federalizaci nemají nejmenší zájem právě proto, že v posledních letech voličská obec upřednostňovala spíš protievropské strany než proevropské.

A nejedná se pouze o země východní Evropy, které by neměly být v srdci nové Evropy, se kterou Macron počítá, ale i o Německo, Nizozemsko a možná i Itálii, již čekají volby tento březen a počítá se, že protievropské strany budou mít v parlamentu silný hlas.

Jean Monnet, jeden ze zakladatelů Evropské unie, předpověděl, že Evropa bude v budoucnu vytvářena v průběhu svých krizí. Jenže ta poslední - migrační - ukazuje, že Evropa ještě vytvořena nebyla. Naopak jí hrozí zánik díky tomu, že roste popularita těch, kteří ji chtějí zničit. To jsou přesně ti nacionalisté, kterým by měli Evropané, jak říká Macron, odolat.

Podle Macrona by si Evropa konečně měla odpovědět na otázku: volná federace evropských národů, nebo federální Evropská unie? To je otazník, který rozděluje Evropu už od jejího vzniku. Než přišel ke kormidlu ve Francii Macron, byla první myšlenka prosazována mnohem více než ta druhá.

Jestliže se tedy Macronovi jeho plány podaří naplnit, čeká Evropu velský skok k tomu, co předpovídali zakladatelé EU. Pokud Macron neuspěje, pak to nebude znamenat, že selhal, ale že to prostě nejde. Vždyť, jak se říká ve Francii, to vypadá, že francouzský prezident zvládne vše. I nemožné.