Obranná spolupráce EU krotí napětí v NATO. O české nápady má PESCO zájem

Na trvalé obranné spolupráci se skupina 25 zemí - státy EU bez Británie, Dánska a Malty - dohodla loni v prosinci. V první fázi bylo potvrzeno 17 projektů spolupráce, Česká republika se účastní na třech, v několika dalších je zemí pozorovatelskou.

Další vlna společných projektů bude státy EU a Evropskou obrannou agenturou (EDA) posuzována letos na podzim. Podle Landovského už partnerské státy projevily zájem o české nápady na vlastní projekty, které by Praha chtěla v rámci PESCO vést.

Týkat se mají ochrany před zbraněmi hromadného ničení, výcviku pilotů na nové generaci letounu L-39 z Aera Vodochody a třetí projekt je zaměřen na oblast elektronického boje, kde by ČR mohla využít svých schopností týkajících se pasivních systémů.

Výkladní skříní evropské obranné spolupráce, ale také úspěšné kooperace mezi EU a NATO, je podle Landovského projekt vojenské mobility, na němž se podílí většina unijních zemí. Jeho cílem je zařídit snažší přesuny vojáků a techniky z východu na západ a ze severu na jih Evropy jak technicky, tak také zjednodušením nejrůznější povolení a úředních omezení.

"Výsledkem má být jakýchsi 90.000 kilometrů dálnic připravených pro vojenské transporty, plus letiště a přístavy. Je to věc, která ukazuje, že evropská spolupráce má smysl. Jsou to investice do duální infrastruktury, bude se investovat do dálnic, ale s vojenským rozmyslem a akceptací vojenských připomínek," podotkl Landovský.

Podobné projekty podle něj pomáhají ukázat, že kooperace uvnitř EU i mezi unií a NATO má smysl a je důležitá. "Na summitu NATO můžeme očekávat dost zásadní debatu o sdílení obranných výdajů," připomněl Landovský. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě žádá, aby ostatní spojenci zvýšili své příspěvky na společnou obranu. Německo ale podle českého náměstka dalo nyní jednoznačně najevo, že jeho plány neobsahují finální částku v podobě dvou procent hrubého domácího produktu v roce 2024, jak se spojenci dohodli na summitu ve Walesu.