Brexshit. Londýn ochromila obří demonstrace za nové referendum, zněla i vulgární hesla

Statisíce Britů se dnes na demonstraci v Londýně hlasitě domáhaly referenda o dohodě o odchodu Británie z Evropské unie, kterou pět měsíců před britských odchodem obě strany ještě vyjednávají. Podle webu listu Daily Mirror organizátoři hlásí účast 670.000 lidí, policejní odhad zatím není k dispozici.

Dnešní demonstraci uspořádalo hnutí People's Vote, sdružující vícero proevropských spolků, včetně sdružení zastupujícího 3,7 milionu Evropanů žijících v Británii. Tisíce aktivistů z různých končin království přivezlo do hlavního města 150 autobusů. Akci podpořil mimo jiné londýnský starosta Sadiq Khan, který k manifestantům promluvil na prostranství u parlamentu - stejně jako labouristický poslanec Chuka Ummuna nebo šéf liberálních demokratů Vince Cable.

Khan v rozhovoru pro stanici BBC řekl, že řešením, které je teď na stole, je buď špatná dohoda o brexitu nebo dohoda žádná. "To je na hony vzdálené tomu, co nám před dvěma a půl lety slíbili," řekl londýnský starosta.

Pro mladé Brity, kteří se referenda v roce 2016 nezúčastnili, byl podle něj dnešní protest pochodem za lepší budoucnost. "Nedovedu si představit nic demokratičtějšího, nic více britského, než je důvěra v úsudek britského lidu," řekl Khan.

Demonstrantům zaslala videoposelství skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. "Konzervativní vláda vede jednání (s EU) chaoticky, amatérsky a ostudně. Premiérka (Theresa Mayová) se snaží Británii zastrašit a usmažit na pánvi. Je to skandál a nesmíme to dopustit," prohlásila Sturgeonová.

Masový průvod lidí žádajících druhé referendum ochromil dopravu v centru britské metropole. Některé stanice metra musely být kvůli návalu lidí uzavřeny, v ulicích vyhrávaly kapely, lidé procházeli ulicemi zabaleni do vlajek Evropské unie. Nad hlavami demonstrantů byly stovky transparentů, z nichž některé byly podle Daily Mirror značně agresivní nebo i vulgární.

Jedna demonstrantka nesla nad hlavou nápis "Brexcrement", jiná "Brexshit". Na zaníceného stoupence brexitu Nigela Farage mířil nápis "Rasistické zadky by měly zůstat ve Farageových kalhotách".

"Na takový brexit by byl Hitler pyšný," stálo na dalším transparentu a písmeno "x" bylo ve slově brexit nahrazeno hákovým křížem. Čtyři desítky lidí nesly gigantický transparent "Zastavte toryovský brexit" odkazující na podporu odchodu z EU, kterou vyjadřují poslanci vládních konzervativců. Nápis byl doplněn slovy "Svobodu pohybu pro všechny".

Pochod byl mimo jiné součástí kampaně #WriteThisWrong, během níž mají odpůrci brexitu rozeslat 100.000 pohlednic s nápisem "Brexi je hovadina, celý proces jde špatně a půjde ještě hůř". Lidé jsou vyzýváni, aby pohlednice zasílali svým poslancům.

Britové si odhlasovali odchod z EU většinou 52 procent hlasů v referendu v červnu 2016. Britská premiérka Theresa Mayová zopakování plebiscitu odmítá. "Druhé referendum nebude. Lidé hlasovali," prohlásila ve středu a zdůraznila, že je odhodlaná výsledky hlasování uvést do praxe.

Organizátoři dnešní demonstrace tvrdí, že by Britové před dvěma lety hlasovali jinak, kdyby byli pravdivě informováni. "Myslím, že lidé byli uvedeni v omyl v mnoha ohledech," řekl agentuře AFP podnikatel Peter Hancock. "Chceme zůstat v Evropě. Nevidíme žádné výhody z odchodu," dodala jeho žena Julie, upoutaná na invalidní vozík.

Související

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

Více souvisejících

Brexit ,  Londýn ,  demonstrace ve Velké Británii ,  Velká Británie ,  EU (Evropská unie) ,  Sadiq Khan

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy