Finští esesáci vraždili za války židy

Centrum Simona Wiesenthala, které se zabývá dokumentací a stíháním válečných zločinů a které je pojmenované po legendárním lovci nacistů, jenž vystudoval v Praze architekturu a později kvůli židovskému původu prošel mnoha koncentračními tábory, se s žádostí o prověření minulosti finského dobrovolnického praporu obrátilo loni v lednu na finského prezidenta Sauliho Niinistöa.

Finská vláda následně pověřila národní archiv, aby zprávu vypracoval. Původně se předpokládalo, že bude hotova ještě téhož roku, nakonec byla ale zveřejněna minulý pátek. Svými závěry ihned v severské zemi vyvolala kontroverze, protože konstatovala, že finští dobrovolníci se podíleli na násilnostech vůči Židům i dalším obyvatelům východoevropských zemí, ovšem kvůli vágním pokladům není možné každý případ jednoznačně potvrdit.

"Protože dokumentace těchto událostí jen příležitostně zmiňuje počty civilistů zabitých finskými dobrovolníky, budou skutečná čísla pravděpodobně vyšší, možná přinejmenším v řádu několika desítek," uvádí zpráva ve svém závěru.

Historické dokumenty včetně deníků ale většinou neobsahují přesná data umožňující určit místo, čas či konkrétní účastníky jednotlivých násilností. Nelze tak stanovit, kdo se na zabíjení podílel a kdo vydal příslušné rozkazy.

Ministr obrany Niinistö historiky kritizoval, neboť podle něj nerespektovali presumpci neviny, když bez důkazů vyvolali pochybnosti o finských dobrovolnících.

V řadách Waffen-SS, konkrétně v divizi SS Viking, sloužilo v letech 1941 až 1943 celkem 1408 finských dobrovolníků. Finský dobrovolnický prapor v rámci této divize, která byla nasazena na východní frontě, byl rozpuštěn v roce 1943, kdy jeho členům skončil dvouletý závazek, a znovu již obnoven nebyl.

Dosud podle YLE žije osm veteránů dobrovolnického praporu. S nimi ale historikové při vypracovávání zprávy nehovořili, a to kvůli jejich pokročilému věku či kvůli tomu, že jejich účast v bojích byla již dříve podrobně zdokumentována.