Summit EU a Číny bude bez společné deklarace? Vztahy skřípou

Diplomaté Evropské unie a Pekingu se pár dní dny před summitem EU-Čína plánovaným na úterý nejsou schopni shodnout na kompromisní podobě společné závěrečné deklarace. Spory ohledně většího přístupu evropských firem k veřejným zakázkám v Číně, ale i situace národnostních menšin tak mohou způsobit, že bez oficiálního společného dokumentu zůstane ostře sledované setkání, které má nastavit budoucí podobu partnerství dvou pro sebe navzájem velmi významných obchodních partnerů.

Evropská unie se podle jednoho z významných diplomatů snaží v obchodních vztazích s Čínou dosáhnout "rovného hřiště" a zajistit pro evropské firmy a investory na čínském trhu stejně otevřené prostředí, jaké mají čínské společnosti v unii. Zároveň EU trvá na tom, aby čínské podniky v Evropě respektovaly evropská pravidla třeba o státní podpoře.

Evropa nabízí Pekingu uzavření moderní investiční dohody do konce roku 2020. Očekává však také od čínské strany posun v konkrétních oblastech, které například posílí právní jistotu evropských firem a v čínském prostředí jim vytvoří stejné podmínky jako společnostem domácím či zajistí uznání geograficky chráněných produktů. Součástí dohody by měla být v představě unie také možnost využití mechanismů pro řešení sporů.

Vzájemná obchodní provázanost je přitom už nyní obrovská, objem obchodu podle údajů Evropské komise dosahuje jedné miliardy eur (přes 25 miliard Kč) denně. Čína je pro EU druhý nejvýznamnější obchodní partner, zatímco unie pro Čínu je partnerem nejdůležitějším.

Na nadcházející schůzce, která je už 21. podobným summitem, mají EU reprezentovat předsedové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker spolu s šéfkou evropské diplomacie Federikou Mogheriniovou. Čínskou delegaci povede premiér Li Kche-čchiang. Strategický směr diskusí si EU na nejvyšší úrovni určila na svém březnovém summitu.

Jednání v Bruselu je navíc pouze jedním ze současných vzájemných kontaktů obou stran na vysoké úrovni. Na konci března byl Juncker účastníkem schůzky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Dva dny po bruselské diskusi se v Dubrovníku schází summit "16+1", kde se plánuje účast 11 členských zemí EU. Na konci dubna pak Peking hostí rozsáhlé jednání v rámci své iniciativy nové Hedvábné stezky, i tam je očekávána účast zástupců řady zemí unie.

Evropa hodlá s Čínou spolupracovat v řadě důležitých oblastí celosvětového významu, od problematiky globálního oteplování, přes situaci na Korejském poloostrově, Afghánistán či jadernou smlouvu s Íránem až po snahu reformovat Světovou obchodní organizaci (WTO). Zároveň ale evropští diplomaté neskrývají, že přes řadu optimistických prohlášení z minulosti zůstává Peking zatím řadě svých slibů hodně dlužen.

"Chceme dát signál, že je čas na činy, ne jen na pouhá slova," komentoval přípravu schůzky dobře informovaný unijní činitel.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Čína Si Ťin-pching Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

před 2 hodinami

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

před 3 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

před 5 hodinami

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu

Už dnes v noci dojde k přechodu na letní čas, což znamená jediné – ručičky hodinek se ve dvě hodiny ráno posunou o šedesát minut vpřed. Tato změna nás připraví o hodinu spánku, což pocítí zejména lidé, kteří musí v neděli brzy ráno vstávat do zaměstnání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy