Medailonek: Johnson vs. Hunt – Kdo jsou kandidáti na předsedu Konzervativní strany a vlády Spojeného království?

Už v rámci nadcházejícího měsíce bychom měli znát jméno budoucího lídra vládnoucí Konzervativní strany a premiéra Velké Británie, který ve funkci nahradí Theresu Mayovou. Ta svojí rezignaci oznámila na konci letošního května. Následovala jednání a hlasování konzervativních poslanců o tom, kdo z celkových deseti kandidátů by se měl stát budoucím lídrem Británie. Po pěti kolech hlasování poslanci konečně rozhodli o tom, kdo proti sobě stane ve finálním kole volby. Bude to bývalý ministr zahraničí a starosta Londýna Boris Johnson a Jeremy Hunt, současný ministr zahraničí Spojeného království.

Boris Johnson je považován za favorita nadcházející volby, ze všech předchozích kol vyšel jako absolutní vítěz se značným náskokem oproti svým protivníkům. Avšak až do té doby, než bude oficiálně rozhodnuto o budoucím britském předsedovi vlády, bude úřad vykonávat stávající premiérka Mayová. Aktuálně se počítá s tím, že by nový premiér měl do funkce nastoupit do konce července.

Vítěz nadcházející konzervativní volby bude v prvních třech měsících ve funkci čelit snad největší výzvě v moderních dějinách Británie – brexitu, jehož datum bylo stanoveno na 31. října. Každý z těchto dvou kandidátů přistupuje k problematice odchodu země z Evropské unie se zcela jasnou vizí. To, kdo se stane budoucím lídrem Spojeného království, ovlivní budoucí přístup britské vlády k brexitu i její priority a směřování pro nadcházející období.

Boris Johnson

Téměř jasný favorit na budoucího předsedu Konzervativní strany - Boris Johnson byl od počátku úvah o odchodu země z EU jeho jasným zastáncem. I proto se stal jedním z hlavních lídrů kampaně pro brexit Vote Leave („Volme odchod“, pozn. red.)., která vedla k rozhodnutí občanů volit pro odchod z EU v průběhu referenda v roce 2016.

Od kampaně až do teď si Johnson stojí za tím, že musí Velká Británie Evropskou unii opustit – aktuálně k datu 31. října, a to s dohodou nebo bez ní. Nevyvaruje se tedy možnosti odchodu z evropského bloku bez dohody. Podle jeho slov je příprava na možný odchod bez dohody pro zemi tou nejlepší cestou, jak získat dobrou dohodu.

„Teprve až dojde k brexitu, tak bude země a její společnost sjednocená.“

Johnson však popírá, že by byl odchod bez dohody (tzv. no-deal brexit) jeho hlavním cílem. Podle něj k tomuto scénáři nedojde, pokud budoucí premiér okamžitě začne s vyjednáváním o podmínkách odchodu. Odchod k 31. říjnu je tak podle jeho úsudku stále proveditelný.

Johnson dále uvedl, že pokud by došlo k vyjednání jakékoliv nové smlouvy s EU, což je více než nepravděpodobné, muselo by dojít také k renegociaci tzv. irské pojistky. Ta byla hlavním problémem, který doposud brzdil proces přijetí dohody v britském parlamentu. Bývalý šéf britské diplomacie se také nechal slyšet, že by EU nevyplatil onen rozvodový účet ve výši 43 miliard eur, pokud by unie království nenabídla lepší podmínky. Není divu, proč jeho postoje k brexitu mnozí považují za kontroverzní a pro samotnou Británii nebezpečné.

Jeremy Hunt 

Současný britský ministr zahraničí – Jeremy Hunt vstoupil do boje o premiérské křeslo s jasným vzkazem. V případě jeho zvolení by chtěl napravit roztříštěnost Konzervativní strany a vyhnout se všeobecným volbám, které by podle něj v současné situaci vedly ke katastrofě. Jeho protivník Johnson by však konání voleb nevyloučil. Zajímavé je, že v průběhu kampaně předcházející referendum o brexitu stál na straně tábora Remain – podporoval tedy setrvání Británie v Evropské unii.

Hunt v předchozích parlamentních hlasováních podpořil rozvodovou dohodu, kterou poslancům předložila Theresa Mayová. Následně se obhajoval tím, že pro dohodu hlasoval především z toho důvodu, že ji považuje za lepší možnost než odchod Británie z EU bez dohody.

Pokud by Hunt vyhrál nadcházející premiérskou volbu, chtěl by znovu otevřít vyjednávání s evropskou stranou – to v současné situaci považuje za jediné možné řešení k prolomení brexitového patu. Je potřeba s unií vyjednávat tvrdě, prázdná rétorika nestačí, vyplývá z jeho názorů.

Jeremy Hunt, obdobně jako Johnson, nyní nevylučuje ani možnost odchodu Británie z unie bez dohody, pokud by se jednalo o jedinou možnost, jak brexit uskutečnit. Oproti Johnsonovi však neklade důraz na to, aby země evropský blok opustila do konce letošního října.

Kandidát Jeremy Hunt se považuje za vhodného kandidáta na post předsedy konzervativců i britské vlády, a to především kvůli jeho rozsáhlým znalostem a zkušenostem s vyjednáváními na nejvyšších úrovních. „Vyjednával jsem celý svůj život,“ dodává kandidát.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit ,  Velká Británie ,  Jeremy Hunt (britský politik) ,  EU (Evropská unie) ,  Konzervativní strana (VB) ,  Theresa Mayová ,  Boris Johnson

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy