Srdce Otty Habsburského pohřbili v opatství Pannonhalma

Srdce Otty Habsburského v urně bylo uloženo v opatství Pannonhalma na severozápadě země. V neděli také za zesnulého odsloužili zádušní mši v bazilice svatého Štěpána v Budapešti. Ceremonie se účastnil maďarský prezident Pál Schmitt a premiér Viktor Orbán. S dědicem rakousko-uherského trůnu se v sobotu ve vídeňské katedrále svatého Štěpána rozloučili členové evropských královských rodin a politici. Tělo Otty Habsburského a jeho ženy Reginy, která zemřela v loňském roce, bylo pohřbeno do císařské krypty ve Vídni, kde spočine po boku svých předků. Otto Habsburský zemřel 4. července ve věku 98 let ve svém domě v bavorském Pöckingu nedaleko Mnichova. Rakev s jeho tělem byla nejprve tři dny vystavena v kostele Sv. Ulricha v Pöckingu, pak putovala do Mnichova, rakouského Mariazellu, Budapešti a nakonec do Vídně. Otto Habsburský se narodil v roce 1912. Hlavou rodu Habsburků se stal v roce 1922 po smrti svého otce Karla I. V roce 1951 se v Nancy oženil s Reginou, princeznou Sasko-Meiningenskou, se kterou měl sedm dětí a 22 vnoučat. Po pádu Rakousko-Uherska v roce 1918 se bývalá císařská rodina uchýlila do Švýcarska. Nároku na trůn se Otto oficiálně vzdal v roce 1961 a až v roce 1966 se po letech politických a soudních bitev mohl vrátit do Rakouska. Po listopadové revoluci také zavítal do Československa, kde měl mimo jiné přednášku na Univerzitě Karlově. Otto Habsburský byl kritikem anexe Rakouska Hitlerovými vojsky v roce 1938. Během exilu v evropských zemích a Spojených státech pomáhal překonávat rozdělení Evropy na východní a západní blok a studenou válku. Více než 30 let stál v čele Panevropského hnutí, které prosazuje myšlenku sjednocení evropských států. Často se také zasazoval o zájmy Němců vysídlených po druhé světové válce z Československa. Zasedal i v Evropském parlamentu, kde dvacet let hájil politický odkaz svého rodu. V roce 1989 pomohl uspořádat na rakousko-maďarských hranicích "Panevropský piknik", kvůli kterému se krátce nadzvedla železná opona. O několik měsíců později se zhroutila úplně. Habsburská dynastie byla kdysi jednou z nejmocnějších v Evropě. Dělila se na dvě větve, a to rakouskou a španělskou. V nejslavnějším období vládli její členové téměř celé Evropě, moc však ve svých rukou drželi od 13. do 20. století. V Zemích Koruny české na trůn nastoupili v roce 1526 Ferdinandem I., když v bitvě u Moháče zahynul Ludvík Jagellonský. Ferdinand byl manželem Ludvíkovy sestry Anny Jagellonské, pro niž nechal postavit renesanční perlu Letohrádek královny Anny.

Posledním korunovaným českým habsburským králem byl Ferdinand V. Dobrotivý, který se českým králem stal v roce 1836. Po něm následující František Josef I. se korunovat nedal. Přesto Čechům vládl. Vůbec posledním Habsburkem vládnoucím českým zemím byl v letech 1916 až 1918 Karel I.