Otřesné odhalení: Jak se léčil syfilis v 50. letech?

Komise pod vedením historika Gernota Heisse doposud prověřila 5140 zdravotních spisů z letech 1955 až 1960, z nichž vyplývá, že malárie jako terapie byla použita u 230 lidí. Zatím prý není možné stanovit, zda lékaři pro léčbu malárií využívali děti ze sirotčinců častěji. Také není známo, zda některé ze záměrně nakažených dětí zemřelo. Zmínění sirotci údajně sloužili jako nosiči malárie do doby, než byl parazit vpraven do těla syfilitikům.

Práce historiků by podle Heisse měla skončit v nadcházejícím roce zprávou o tom, zda tehdejší praktiky odpovídaly standardům dobové medicíny. Heiss již nyní konstatoval, že malárie jako terapie byla ještě v 60. letech "uznávaný a praktikovaný" léčebný postup.

Malárie je onemocnění způsobené mikroskopickým parazitem patřícím mezi krvinkovky (Haemosporina), plasmodium, který je velký řádově několik mikrometrů (m). Tento parazit prochází složitým vývojovým cyklem. Svůj vývoj dokončuje v těle samic komára Anopheles.

Člověk mu slouží jako mezihostitel a nakazí se při sání samičky komára Anopheles, kdy se přenesou infekční stadia (sporozoity) obsažené ve slinných žlázách komára do krevního oběhu člověka. Přenos je možný i transfuzí.

V krevním oběhu člověka potom dochází k sérii rozmnožovacích cyklů. První cykly probíhají bez příznaků (asymptomaticky) v buňkách jater (konkrétně v jaterním parenchymu), kde mohou dlouhodobě přežívat. Odtud se poté infikují červené krvinky (erytrocyty) člověka, kde probíhají další rozmnožovací cykly. Po určité době se v krvi začnou objevovat sexuální stadia parazita (gametocyty), která zahajují další vývoj po nasátí komárem infikované krve člověka, vysvětluje server Vitalion.cz.

Vznik a původ syfilis v Evropě je vykládán dvojím způsobem. Buď zavlečením nové choroby z právě objevené Ameriky Kolumbovými námořníky r. 1493, nebo vývinem venerické syfilis z podobné endemické formy existující již po staletí v oblastech Skandinávie, Středozemí a Mezopotámie.