Evropská komisařka je proti vydání Assange do USA

Podle amerických úřadů se Assange zapojil do konspirace s cílem proniknout do vládních počítačů a porušil zákony na ochranu proti špionáži. V případě, že ho americký soud shledá vinným, hrozí mu podle médií trest vězení v délce až 175 let.

WikiLeaks se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat. Jde například o údaje o velkých firmách či o tajných operacích a zabíjení civilistů americkou armádou.

Pozornost se na server zaměřila před deseti lety, když zveřejnil tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu v roce 2007, který zabil desítku lidí, včetně dvou reportérů Reuters. Od té doby WikiLeaks zveřejnil řadu tajných amerických diplomatických depeší a jiných důvěrných dokumentů.

Mijatovičová dnes poukázala na to, že Assangeův případ nastolil otázku ochrany lidí, kteří zveřejňují tajné informace ve veřejném zájmu, čímž upozorňují na porušování lidských práv.

"Široká a neurčitá povaha obvinění vznesených proti Julianu Assangeovi a trestných činů uvedených v obžalobě je znepokojující, protože mnoho z nich se týká činností, jež jsou jádrem investigativní žurnalistiky v Evropě i mimo ni," uvedla komisařka pro lidská práva.

"Umožnit vydání Juliana Assange na tomto základě by v důsledku mělo hrozivý účinek na svobodu sdělovacích prostředků a mohlo by nakonec bránit tisku při plnění jeho úkolu jako nositele informací a veřejného hlídače v demokratických společnostech," dodala Mijatovičová.

Vyjádřila také znepokojení ohledně podmínek věznění ve Spojených státech a rovněž ohledně pravděpodobného odsuzujícího rozsudku vyneseného nad Assangem.

Kvůli hrozící extradici do USA se Assange od června 2012 skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Evropský zatykač na něj vydalo také Švédsko, kde čelil obvinění ze znásilnění. Loni v listopadu ale švédská prokuratura předběžné vyšetřování zastavila. Britská policie Assange před necelým rokem zatkla poté, co mu ekvádorská vláda azyl zrušila.