Evropská obrana nemůže nahradit NATO, soudí Stoltenberg

Schůzka šéfů diplomacií spojeneckých zemí bude prvním ministerským setkáním od chvíle, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval funkčnost aliance, která je podle něho ve stavu "mozkové smrti".

Macron vinu spatřuje v pasivitě Spojených států či ve vojenské ofenzivě Turecka v Sýrii, na kterou spojenci nedokážou účinně reagovat. Evropa by podle něho měla posílit vlastní obranu.

"Evropská jednota není náhražkou za transatlantickou jednotu. Potřebujeme obě," řekl dnes Jens Stoltenberg novinářům. O Macronových slovech prý hovořil s některými politiky aliančních zemí, kteří souhlasí se Stoltenbergovým pohledem.

Podobně se dnes vyjádřila také americká velvyslankyně při NATO Kay Hutchisonová, podle níž jsou země z obou břehů Atlantiku v alianci aktivní a Evropa by bez spolupráce s USA oslabila.

Stoltenberg prohlásil, že bude s Macronem o budoucnosti aliance hovořit příští týden v Paříži. "Máme 29 členů a vždy budou rozdílné názory. Vždycky jsme byli schopni se přes ně dostat a jsem si zcela jist, že to dokážeme i nyní," prohlásil Stoltenberg.

Středeční schůzka, na niž dorazí i americký ministr zahraničí Mike Pompeo, by měla podle šéfa NATO být přednostně věnována jiným tématům. Vedle přípravy prosincové londýnské schůzky aliančních lídrů by se mělo debatovat především o zvyšování obranných příspěvků evropských členů.

Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzval evropské země, aby splnily svůj závazek věnovat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, což dosud plní jen několik států. Další země včetně Česka přislíbily dostat se k těmto hodnotám během první poloviny příštího desetiletí.

"Nárůst, který jsme viděli v posledních letech, je bezprecedentní. Očekávám, že bude pokračovat i v příštích letech," ocenil dnes snahy spojeneckých zemí Stoltenberg.

Výdaje USA stále pokrývají 70 procent rozpočtu aliance a očekává se, že Trump bude na prosincovém summitu opět tlačit na férovější rozdělení nákladů.