Maďarsku hrozí odebrání 7,5 miliardy eur z evropských fondů

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět. Maďarský ministr pro místní rozvoj Tibor Navracsics dnes slíbil, že Budapešť splní všechny své závazky vůči EK.

Unijní instituce dlouhodobě kritizují přístup vlády premiéra Viktora Orbána k justici, maďarské omezování plurality médií a práv menšin či omezování činnosti nevládních organizací a akademických svobod. Europoslanci se v usnesení schváleném ve čtvrtek shodli, že Maďarsko již není plnohodnotnou demokracií, a vyzvali komisi k rychlým krokům. Jedním z nich je zabavení peněz kvůli problematickému rozdělování unijních prostředků, které podle kritiků putují k lidem napojeným na Orbána.

"Nemůžeme dospět k závěru, že rozpočet EU je dostatečně ochráněn," prohlásil dnes Hahn. Vedle korupce a veřejných zakázek jsou nedostatky také v nezávislé práci vyšetřovacích či justičních orgánů nebo v řešení možných střetů zájmů, doplnil. Maďarsko se podle něj sice v poslední době snaží navrhovat změny svých zákonů, které mají vyhovět námitkám komise, zatím však opatření nepřevedlo do praxe.

Návrh na zabavení fondů dostanou nyní členské země vedené českým předsednictvím. Podle Hahna budou mít nejvýše tři měsíce na rozhodnutí. Maďarsko se zároveň zavázalo do 19. listopadu komisi doložit, jak plní své závazky. Unijní exekutiva hodlá výsledky zhodnotit a stanovit další postup.

Maďarský ministr pro místní rozvoj a bývalý eurokomisař Navracsics dnes podle agentury Reuters slíbil, že Budapešť naplní všechny své závazky vůči Evropské komisi, aby evropské fondy odblokovalo. Navracsics, který je pověřen jednáním s EU, vyjádřil naději, že maďarská opatření budou dostatečná na to, aby komisi přesvědčila o dostatečnosti záruk ohledně ochrany unijních peněz.

Navracsics doufá v dohodu o funkčních programech a finanční podpoře obnovy do konce roku. V druhé polovině listopadu by Maďarsko podle něj mohlo zřídit slíbený protikorupční úřad.

Na nařízení, které čerpání z unijního rozpočtu podmiňuje mimo jiné nezávislostí justičních orgánů, se Evropská unie přes odpor Maďarska a Polska shodla předloni; po podnětu Budapešti a Varšavy loni Soudní dvůr EU potvrdil soulad takového postupu s unijním právem. Komise krátce po dubnových maďarských volbách formálně proces vedoucí k odebrání peněz zahájila odesláním dopisu upozorňujícího na nedostatky. Dnes podnikla druhý krok.

"Myslím si, že to může být dostatečný motiv k tomu, aby se děly věci," řekla dnes novinářům místopředsedkyně EK Věra Jourová, která se dlouhodobě zabývá hodnocením právního státu v členských zemích. Částka 7,5 miliardy eur, která odpovídá téměř pěti procentům odhadovaného letošního hrubého domácího produktu Maďarska, by podle ní mohla maďarskou vládu přimět, aby po letech sporů začala problémy řešit.

Budapešť donedávna většinu námitek EU odmítala a Orbán na kritice Bruselu stavěl svou domácí politickou kampaň. V posledních týdnech však maďarská vláda přišla s několika ústupky a slíbila například zřídit protikorupční orgán. Příští týden se navíc chystá předložit několik zákonů, které by měly požadavky Bruselu dále uspokojit. Podle Jourové čítá celkový seznam 17 opatření s konkrétními termíny, do kdy je maďarská vláda splní. Maďarsko se tím zejména snaží dosáhnout odblokování zhruba šesti miliard eur, které má vyhrazeny v mimořádném fondu EU na obnovu po covidové pandemii.

Související

Zemní plyn

Maďarsko a Slovensko mohou přestat využívat ruskou energii. Místo toho zvyšují závislost a vydělávají miliony

Podle nové analýzy evropských výzkumníků nemají Maďarsko a Slovensko žádné vážné technické nebo bezpečnostní překážky, které by jim bránily v ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Obě země podle výzkumu Centra pro studium demokracie (CSD) a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) disponují dostatečnými alternativními cestami k dodávkám energií – přesto však nejenže neomezily dovoz z Ruska, ale svou závislost na něm dokonce prohloubily.

Více souvisejících

Maďarsko evropská komise EU (Evropská unie) Věra Jourová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

před 3 hodinami

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 5 hodinami

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

před 6 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 12 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 15 hodinami

včera

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy