Rakousko sčítá škody po bouřích, krupobití vystřídal silný déšť

Silné bouře zasáhly Rakousko, zejména oblast poblíž českých hranic. Na obec Schrattenberg se zhruba tisícovkou obyvatel nedaleko moravských Valtic se v pátek snesl prudký déšť a zaplavil desítky budov, které měly rozbité střechy již po čtvrtečním krupobití. Lidé nouzově přenocovali v základní škole, kam Červený kříž dopravil polní lůžka.

Na místě v noci na dnešek pomáhali hasiči, za jedinou noc mají přes 110 zásahů, informovala agentura APA.

Schrattenberg leží na okraji oblasti, kterou tento týden postihlo extrémní počasí, jež pustošilo především část jižní Moravy, kde ve čtvrtek krupobití a tornádo způsobily největší škody na Břeclavsku a Hodonínsku. Na následky bouře zemřelo v Česku pět lidí, desítky dalších byly zraněny. Stopa po tornádu je podle meteorologů 26 kilometrů dlouhá a 500 metrů široká. Škody na poničených domech a autech se odhadují ve stovkách milionů korun.

Zemědělci v rakouských spolkových zemích Štýrsko, Burgenland, Horní Rakousy a Dolní Rakousy škody, které jim v posledních dnech počasí způsobilo, podle APA odhadují v milionech eur.

Rakouská meteoroložka a výzkumnice v oblasti klimatu Helga Kromp-Kolbová předpovídá, že podobné bouře a krupobití budou ve střední Evropě stále silnější a častější. Podle vědkyně je tento jev "nepochybně součástí klimatické katastrofy" a jestliže se budeme chovat stejně jako dosud, bouře budou stále silnější. Pokud se atmosféra kolem Země zahřeje, vytvoří se více energie a teplejší vzduch může absorbovat více vodní páry. Když se pak najednou uvolní více vody a více energie, výsledkem budou prudší deště, bouře, krupobití a možná i tornáda, upozornila na rizika Kromp-Kolbová v rozhovoru se stanicí Puls 24.

Před rostoucí možností stále silnějších bouří varuje i Rainer Kaltenberger z rakouského Ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku. Obranu před nimi přitom ztěžuje skutečnost, že je nelze konkrétně předvídat. Podle Kaltenbergera, jehož cituje server Heute, zůstávají tornáda poměrně vzácným jevem, který Rakousko ročně registruje dvakrát až pětkrát. V Evropě jsou tornáda podle tohoto odborníka nejčastější na Jadranu a v severní Itálii, ale kvůli klimatickým změnám se objevují i v dalších oblastech, jako je Česko nebo před týdnem země Beneluxu.

Nejsilnější tornádo zažilo Rakousko 10. července 1916, ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt) tehdy zemřelo 34 lidí a přes 300 jich bylo zraněno, připomněl Kaltenberger.

Související

Více souvisejících

Bouřky ,  Rakousko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

před 3 hodinami

Počasí, ilustrační foto.

Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové

Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

včera

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.

včera

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění směřuje pravicová koalice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke ztrátě parlamentní většina v nadcházejících volbách. Volby do izraelského Knesetu se uskuteční již 27. října a rozhodnou o novém složení politické scény v zemi. Výsledky průzkumu agentury Agam Labs ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou naznačují, že dosavadní vládní blok pravděpodobně neobhájí svou pozici.

včera

Radomír Lašák

Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval

Radomír Lašák nečekaně končí v čele státní společnosti Letiště Praha, kde ve funkci nevydržel ani tři měsíce od svého srpnového nástupu. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že Lašák podal rezignaci na funkci předsedy představenstva z osobních důvodů. Vedení podniku dočasně převezme stávající člen představenstva Jiří Kraus. 

včera

včera

Lana Nusseibeh

SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach

Spojené arabské emiráty oficiálně nominovaly svou bývalou velvyslankyni při OSN Lanu Nusseibehovou na post příštího generálního tajemníka Organizace spojených národů. Obhájci lidských práv však v této souvislosti bijí na poplach a varují, že zvolení diplomatky ze země s problematickou bilancí v oblasti lidských práv a obviněními z podpory masakru v Súdánu by mohlo pro OSN znamenat katastrofu.

včera

Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí

Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy