Boj s koronavirem: Orbán bude vládnout pomocí dekretů, Polsko zavírá divadla i kina

V Maďarsku ode dneška platí přísnější opatření proti šíření koronaviru. Vláda například zavedla zákaz nočního vycházení a zakázala koncerty a taneční kluby, kde si návštěvníci nemohou sednout a nelze v nich zaručit dodržení bezpečných rozestupů.

Země dnes zároveň oznámila 4219 potvrzených případů koronavirové infekce za den, což je dosud nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie, uvedla agentura Reuters.

"Pokud se spojíme a budeme dodržovat pravidla, tak budou současné restrikce dostatečné a nebude zapotřebí dalších opatření," uvedl dnes premiér Viktor Orbán ve videu umístěném na jeho oficiálním facebookovém profilu.

Maďarský ministerský předseda už v úterý oznámil zavedení stavu nouze, jenž v zemi platil také letos na jaře. Podle agentury Reuters bude Orbánova vláda opět rozhodovat pomocí dekretů a požádá parlament, aby jí tento způsob vládnutí schválil na 90 dní.

Nákaza koronavirem se dnes potvrdila u maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta, který je na oficiální návštěvě jižní Asie. Szijjárto byl pozitivně testován při příjezdu do Thajska a v Bangkoku musel nastoupit do karantény. "Nevykazuje žádné příznaky," uvedl thajský ministr zdravotnictví Anutin Čarnvirakul. Dalších 12 členů maďarské delegace mělo negativní test. Šéf maďarské diplomacie přijel do Thajska z Kambodže, kde se setkal s premiérem Hunem Senem a obnovil po 25 letech fungování maďarského velvyslanectví.

Orbánův kabinet na jaře čelil kritice ze strany opozice, ochránců lidských práv i Evropské unie kvůli zákonu, který mu dal v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů bez zapojení parlamentu. Tyto mimořádné pravomoci vlády skončily v červnu.

Vláda nyní také podle agentury MTI vyhlásila zákaz nočního vycházení mezi půlnocí a pátou hodinou ráno. Uzavřeny budou například bary, otevřeno naopak mohou mít restaurace a obchody, nezavírají se ani školy. Diváci na sportovních akcích, v divadlech a kinech budou smět obsadit jen každé třetí místo. Zábavní podniky, kde si není možné sednout, zůstanou zavřené, píše Reuters.

Agentura rovněž připomíná, že Orbánův kabinet se brání zavedení striktní celostátní karantény, aby zmírnil dopady opatření na maďarskou ekonomiku, kterou poznamenala jarní karanténa nejvýrazněji z celé střední Evropy.

V úterý premiér prohlásil, že nová opatření jsou zapotřebí, aby vláda zabránila vyčerpání kapacit nemocnic, které by podle něj hrozilo zhruba v polovině prosince.

Maďarsko dnes také oznámilo dosud nejvyšší denní přírůstek koronavirových případů od začátku pandemie, za poslední den testy prokázaly infekci u 4219 lidí. Poprvé překonaly hranici 4000 případů denně, podotýká Reuters. Zároveň za poslední den zemřelo 90 lidí s covidem-19, což je rovněž dosud nejvíce. Celkem se v takřka desetimilionovém státě nakazilo 90.988 obyvatel, z nichž 2063 zemřelo. Zotavilo se 21.232 infikovaných. V nemocnicích leží 4871 pacientů s touto infekcí, přičemž 355 jich potřebuje plicní ventilátory.

Polsko zpřísňuje opatření proti šíření koronaviru. Od soboty se zavřou divadla, kina, muzea i většina obchodů v nákupních centrech, oznámil dnes premiér Mateusz Morawiecki. Nevyloučil ani zavedení celostátní karantény, pokud se nepodaří šíření nákazy zpomalit. Počty infikovaných Poláků rostou, ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 24.692 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 373 úmrtí s covidem-19 za poslední den. To je dosud nejvíce od vypuknutí pandemie.

Polský ministerský předseda dnes na tiskové konferenci vyzval obyvatele země, aby zůstali pokud možno doma a ven vycházeli pouze za prací nebo na nákupy. A pokud mohou, aby pracovali z domova. Zavřené budou obchody v nákupních centrech, s výjimkou potravin, drogerií a lékáren. Hotely zůstanou otevřené pouze pro hosty na služebních cestách. Školy budou vyučovat dálkově žáky všech ročníků, jen školky budou fungovat jako dosud.

Nová opatření platí od soboty do 29. listopadu, uvedl list Rzeczpospolita. Premiér zároveň nevyloučil celostátní karanténu, pokud se bude epidemická situace dále zhoršovat. "Pokud tento plán selže, tak během týdne nebo deseti dnů budeme mít celostátní karanténu, která bude velmi vážná," prohlásil Morawiecki.

❗️Wprowadzamy nowe zasady bezpieczeństwa❗️ pic.twitter.com/zrQjKvu7Cs

— Kancelaria Premiera (@PremierRP) November 4, 2020

Počet nově potvrzených případů SARS-CoV-2 v zemi se za poslední méně než dva týdny zdvojnásobil, upozornila agentura Reuters, podle níž v Polsku docházejí nemocniční lůžka, plicní ventilátory, kyslík i zdravotníci.

V nemocnicích leží 18.654 pacientů s covidem-19, přičemž 1625 z nich potřebuje plicní ventilátory. K dispozici je v Polsku podle ministerstva zdravotnictví celkem 27.143 nemocničních postelí pro pacienty s touto nemocí a 2094 ventilátorů.

Celkem se v zemi se 38 miliony obyvatel dosud nakazilo 439.536 lidí a z nich 6475 s nemocí covid-19 zemřelo. Polská vláda zpřísnila opatření proti šíření koronaviru už 24. října, celá země se poté proměnila v takzvanou červenou zónu. Kabinet povolil mimo jiné setkávání nejvýše pěti osob. V zemi se uzavřely bary a restaurace, které mohou pouze prodávat jídlo s sebou. Ve školách se mohly učit jen děti prvních až třetích tříd, vyšší ročníky už tehdy přešly na distanční výuku.

Navzdory epidemické situaci v Polsku neustávají hromadné protesty proti zpřísnění zákona o potratech. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) už dříve varovala, že demonstrace povedou k nárůstu počtu případů, což zpochybňují někteří imunologové, podle nichž protestující nosí roušky, udržují rozestupy a demonstrují venku, což snižuje riziko šíření nemoci. Vůdci protestů se proti tvrzení vlády ohradili a obvinili ji, že se snaží na ně svalit vinu za to, že se jí nedaří pandemii zvládat.

Premiér dnes varování připomněl, když prohlásil, že to vypadá, že současné protesty přispěly k nárůstu počtu případů koronaviru. Demonstrující vyzval, aby protestovali na internetu. "Velmi prosím všechny, kdo chtějí dnes nadále protestovat - protestujme, ale na síti, na internetu. Tam vyjadřujme své názory," uvedl dnes šéf polské vlády.

Morawiecki už dříve oznámil, že bude dnes od 20:00 hodin společně s ministrem zdravotnictví odpovídat na dotazy veřejnosti na facebooku.

Související

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.
Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán Polsko Péter Szijjártó Mateusz Morawiecki Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 4 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 5 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 6 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 10 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu

Vivian Spohr, manželka generálního ředitele Lufthansy Carstena Spohra, je vyšetřována kvůli zabití z nedbalosti po smrtelné dopravní nehodě na italském ostrově Sardinie. Měla údajně srazit a zabít 24letou ženu na přechodu během své dovolené na Sicílii.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy