Ve Vídni nebo Paříži demonstrovali odpůrci opatření

Na 40.000 lidí dnes demonstrovalo ve Vídni proti povinnému očkování proti covidu-19, které v Rakousku začne platit 1.února. Informovala o tom agentura DPA. Tisíce odpůrců očkování či dalších opatření protestovali dnes také v některých německých městech, asi nejvíce se jich podle DPA sešlo v Hamburku.

Na 16.000 lidí přišlo podle policejních zdrojů v Hamburku na demonstraci s heslem "Ruce pryč od našich dětí". V Německu očkují děti ve věku od pěti do 11 let od prosince. Větší manifestace se dnes konaly i v německých městech Magdeburg, Freiburg a Schwerin. Desítky lidí demonstrovaly proti koronavirovým opatřením také v Berlíně.

Do ulic vyšli demonstrovat lidé dnes opět také v rakouské metropoli, kde se podle policie sešlo na 40.000 protestujících. Lidé nesli rakouské vlajky a transparenty s nápisy Ne očkovací povinnosti. Situace se nakrátko vyhrotila, když policie pochod zastavila a prováděla kontroly několika lidí. Podle serveru deníku Kronen Zeitung kontrolovala údajně nebezpečné předměty u několika účastníků a několik lidí zadržela. Nasazeno bylo na demonstraci asi tisíc policistů.

V Paříží a dalších městech se konaly demonstrace odpůrců očkování

Ve městech po celé Francii se dnes sešli odpůrci očkování, aby odsoudili záměry prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlásil, že chce naštvat lidi odmítající očkování proti covidu-19 zpřísněním restrikcí proti nim. Podle úřadů se demonstrací zúčastnilo 105.200 lidí, což bylo čtyřikrát více než při předchozích protestech 18. prosince, upozornila agentura AFP.

Přímo v Paříži se na třech protestech sešlo 18.000 lidí. Ve zbytku země jich podle ministerstva vnitra bylo v ulicích 87.200. Při protestech bylo deset policistů zraněno a 34 osob zatčeno. Předchozích protestů 18. prosince se zúčastnilo 25.500 lidí, z toho 5500 v Paříži. Nejvíce odpůrců opatření se zatím sešlo 7. srpna, kdy po celé Francii vyrazilo do ulic 237.000 demonstrantů.

V Paříži protestující převzali Macronovou formulaci a skandovali "naštveme vás". Jiní nesli nápisy odmítající očkovací průkazy, což byla narážka na Macronův legislativní záměr vyžadovat doklad o očkování pro vstup do míst, jako kavárny, bary a muzea, napsala agentura Reuters.

Macron tento týden prohlásil, že chce neočkované naštvat tím, že jim zkomplikuje život natolik, že se nakonec nechají očkovat. Dodal, že neočkovaní lidé jsou nezodpovědní a nezaslouží si, aby byli považováni za občany.

Televizní záběry ukázaly potyčky mezi protestujícími a policií na jednom z míst protestů. Kromě Paříže se protesty uskutečnily mimo jiné v Marseille, Nantes a Le Mans.

"(Macronovy výroky) byly poslední kapkou. Nejsme nezodpovědní," řekla hospodářka nemocnice Virginie Hougetová, která se vyhnula nařízení o povinném očkování pro zdravotníky, protože koncem loňského roku onemocněla covidem-19.

Protestující obviňují Macrona z pošlapávání jejich svobod a nerovného zacházení s občany. On tvrdí, že svoboda s sebou nese odpovědnost, která zahrnuje i ochranu zdraví ostatních.

Francie již potřetí v jednom týdnu zaznamenala více než 300.000 pozitivně testovaných. Podle aktuálních údajů za posledních 24 hodin přibylo 303.669 nových případů. Počet hospitalizovaných, včetně pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče, neustále roste, což zatěžuje zdravotnický systém. Některé nemocnice oznámily, že přibližně 85 procent pacientů na jednotkách intenzivní péče není proti covidu-19 očkováno. Údaje ukazují, že 90 procent lidí starších 12 let, kteří mají nárok na očkování, je plně naočkováno.

Lidé ve Francii se musí při vstupu do restaurace nebo baru nebo při jízdě vlakem mezi regiony prokázat dokladem o očkování nebo negativním testem. Vzhledem k prudkému růstu nákaz způsobených variantou omikron však chce vláda možnost cestování s testem zrušit.

Tři měsíce před prezidentskými volbami je Macronovo vyjádření zřejmě vypočítavým krokem, využívajícím narůstající frustrace vůči neočkovaným. Konzervativní kandidátka Valérie Pécresseová uvedla, že Macron vráží do země klín. Krajně pravicový kandidát Éric Zemmour prezidentovi výroky, které jsou podle něj nejapné, odsoudil.

Protestující v ulicích hlavního města obviňovali Macrona také z politizace pandemie před volbami.

"Chci, aby naštval drogové dealery a zločince, ne obyčejné lidi," řekl 55letý protestující, který si přál zůstat v anonymitě.

Související

Petr Pavel na předchozím shromáždění Společně za Ukrajinu.

Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.

Více souvisejících

Demonstrace Rakousko Francie

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 4 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 6 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 7 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 8 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 9 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy