Walesa při 40. výročí Solidarity varoval Poláky před populisty

"Lidé si dnes volí populisty a demagogy, protože jim slibují změnu... (Populisté) správně určili (dnešní problémy), zvolili ale špatnou léčbu," řekl Walesa stovkám účastníků setkání v gdaňských loděnicích. "Musíme převzít iniciativu od populistů a demagogů a nahradit ji chytřejšími řešeními a lepšími strukturami," řekl 76letý bývalý předák Solidarity předtím, než položil květiny na vrata loděnic a symbolicky je otevřel jako před 40. lety po podepsání takzvaných gdaňských dohod.

Tehdejší komunistický režim 31. srpna 1980 uzavřel se stávkujícími pracovníky loděnic v Gdaňsku dohodu, která umožnila vznik Solidarity - první nezávislé organizace svého druhu ve východním bloku. "Bylo to největší vítězství v polských dějinách," řekl Walesa k události, která je označována za klíčový milník v pádu komunismu ve střední a východní Evropě.

Solidarita vyjednala s komunistickým režimem uspořádání prvních částečně svobodných voleb v roce 1989. Nositel Nobelovy ceny za mír Walesa se o rok později stal prvním nekomunistickým prezidentem země.

Obavy o sílu polské demokracie se množí po roce 2015, kdy se ujala vlády konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) a začala zavádět kontroverzní reformy, zejména pak v oblasti justice. Polsko za to čelí kritice jak z řad domácí opozice, tak ze zahraničí, včetně Evropské unie. Reformy PiS či útočná rétorika vůči kritickým hlasům i například sexuálním menšinám podle AFP rozdělila zemi jako nikdy předtím.

Vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński, který je v politice odvěkým rivalem Walesy, tvrdí, že Polsko po roce 1989 bylo založeno na chybném kompromisu mezi komunisty a liberálním křídlem Solidarity. Cílem reforem jeho strany je podle Kaczyńského zbavit se zbytků komunistického dědictví.

Prezident Andrzej Duda, který je spojencem vládních konzervativců z PiS, se dnes zúčastnil oddělené ceremonie, která se nicméně odehrála také v Gdaňsku. Ve svém projevu podpořil demonstranty v Bělorusku, kteří žádají odchod autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka kvůli volbám z 9. srpna, které byly podle nich zmanipulované.