Černá Hora se stala 29. členem NATO, opozici se to nelíbí a slibuje referendum

Přístupové dokumenty na americkém ministerstvu zahraničí při slavnostním ceremoniálu předal černohorský ministr zahraničí Srdjan Darmanović. Předání dokumentů se rovněž zúčastnili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, černohorský premiér Duško Marković a náměstek amerického ministra zahraničí Tom Shannon.

„Dnes oslavujeme, že za nás nebude nikdo rozhodovat, jako tomu bylo v minulosti," řekl podle tiskových agentur předseda černohorské vlády Marković při předávání dokumentů.

Podle Stoltenberga vstup Černé Hory do Severoatlantické aliance bude „stabilizovat západní Balkán" a „přinese mír a mezinárodní bezpečnost".

Po Slovinsku a Chorvatsku je Černá Hora třetí někdejší jugoslávskou republikou, která se stává součástí obranné aliance. Stát disponuje asi 2000 vojáky a má přístup k Jaderskému moři. Další země, které mají přístup k tomuto moři, tedy Albánie, Chorvatsko a Itálie, už v NATO jsou.

Vůdci tamní opozice slibují, že pokud se dostanou k moci, vyhlásí o členství Černé Hory v NATO referendum. Obyvatelé Černé Hory, kterých je 620.000, jsou rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří ve spojenectví s ortodoxními křesťany, a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku. Rusko i proruská opozice v Černé Hoře jako důvod nesouhlasu s členstvím rovněž uvádějí bombardování srbsko-černohorské Jugoslávie v roce 1999 kvůli událostem v Kosovu.