Kosovo a Černá Hora se přou o teritorium. Dohoda o hranici je v troskách

Pro Kosovo je tato dohoda velmi důležitá, neboť je jednou z podmínek jeho další evropské integrace. Kosovská opozice v čele s hnutím Sebeurčení se však proti dokumentu důrazně postavila s tvrzením, že připravuje zemi o teritorium. Kvůli tomu také účinně blokovala zasedání předchozího parlamentu, aby znemožnila odhlasování jeho ratifikace.

Nic proti tomu nezmohla dobrozdání v březnu 2016 mezinárodní expertní skupiny ani letos v únoru zvláštní vládní komise, do níž byli zapojeni domácí i zahraniční odborníci.

Nová kosovská vláda, která vzešla z letošních červnových voleb, se rozhodla ustavit další komisi. Její předseda Shpetim Bulliqi nyní řekl, že "dohoda nevzala v úvahu materiály, které hovoří ve prospěch Kosova".

Zpráva komise byla předložena vládě, která by měla po dohodě s prezidentem Hashimem Thaçim a předsedou parlamentu Kadrim Veselim rozhodnout o dalším postupu.

Veseliho Demokratická strana Kosova (DPK), jež je členem kabinetu, již dala najevo, že podpoří uzavřenou dohodu. Poslanci zastupující srbskou menšinu dali přitom podle předsedy předchozí vlády Isy Mustafy najevo, že ratifikaci dohody nepodpoří. Zdůvodňují to prý tím, že se tomu protiví Bělehrad, neboť by to znamenalo nepřímé uznání nezávislosti Kosova.