Turci vyšli do ulic, v Istanbulu se demonstrovalo proti cenzuře

Soud vyměřil ve středu více než deseti zaměstnancům tohoto listu trest vězení v délce 2,5 až osm let za napomáhání "teroristickým" organizacím. Atalay byl odsouzen na více než osm let vězení a do rozhodnutí o odvolání byl propuštěn z vazby.

"Teď jsem na svobodě, ale ještě to neskončilo," řekl Atalay agentuře AFP. "Bude nás čím dál víc. Věřím, že spravedlnost, jíž se nyní nedostává, se brzy navrátí," dodal.

Deník Cumhuriyet, který byl založen v roce 1924, ostře kritizuje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Řadu soudních sporů, kterým list dosud čelil, považují jeho zastánci za manévr, jak ho umlčet. "Hanba justici," napsal dnes Cumhuriyet na titulní straně, který středeční rozsudek označil za "temné místo" dějin.

"Někteří si zoufají, ale já jsem šťastný... Dobro zvítězí nad zlem," uvedl Atalay. "Nesmíme podlehnout strachu," vyzval později své kolegy v redakci.

Na žebříčku organizace Reportéři bez hranic skončilo Turecko na 157. místě ze 180 zemí, v blízkém sousedství Běloruska (155.), Iráku (160.) či Egypta (161.). V poměru ke stavu v roce 2016 kleslo Turecko o dvě příčky. Od nezdařeného puče v létě 2016 bylo zadrženo přes 120 novinářů a více než 180 medií ukončilo činnost, informovala tato nevládní organizace obhajující svobodu tisku a médií.

Skupiny hájící lidská práva a západní země upozorňují na to, že svoboda tisku je nyní obzvlášť důležitá - v Turecku, kde přetrvává výjimečný stav, se totiž 24. června budou konat předčasné volby.

Před loňským referendem, v němž Turci rozhodli o změně ústavy a přechodu k prezidentskému systému, dominovali mediálnímu prostoru Erdogan a jeho ministři, připomněla agentura Reuters.

Kontrola vlády nad médii brzy patrně ještě zesílí: společnost Demirören Holding blízká prezidentovi má tento měsíc koupit mediální část konglomerátu Dogan Holding, do níž spadá například jeden z nejprodávanějších laických deníků Hürriyet či televize CNN Türk.