Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes podepsal ústavní dodatek, který zavazuje zemi k členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Slavnostní akt vykonal na mimořádné schůzi parlamentu věnované pátému výročí pádu proruského režimu prezidenta Viktora Janukovyče. V projevu označil členství země v obou organizacích za své "strategické poslání".
Prezident, který poslední březnový den hodlá ve volbách obhájit svůj mandát, má v úmyslu podat formální žádost o členství v EU do roku 2023, řekl poslancům. Varoval zároveň, že ke splnění podmínek pro členství v obou organizacích musí Ukrajina ujít ještě dlouhou cestu.
Při podpisu stáli po prezidentově boku předseda parlamentu Andrij Parubij a premiér Volodymyr Hrojsman, ceremonii sledoval předseda Evropské rady Donald Tusk, který je v Kyjevě na návštěvě.
V nové ústavní klauzuli se uvádí, že právně zakotvené směřování k členství v EU a NATO bude "mobilizovat ukrajinskou společnost a státní moc a napomůže reformám napomáhajícím plnoprávnému členství". Vstup do obou organizací podle novely nebude vyžadovat rozpočtové výdaje a obejde se bez referenda.
Preambule ústavy byla doplněna o slova o "evropské identitě ukrajinského národa a nezvratnosti evropského a euroatlantického kurzu Ukrajiny". Realizací tohoto kurzu ústava pověřuje prezidenta, parlament a vládu.
Související
Katastrofální chyba Kyjeva. Porošenko promluvil o setkání Zelenského s Trumpem
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ostře kritizoval sankce, které na něj uvalila vláda Volodymyra Zelenského. Přestože uznává, že jeho veřejná kritika prezidenta přichází v citlivé době, tvrdí, že byl k tomu donucen politicky motivovanými opatřeními.
"Ve volbách by prohrál." USA tlačí na Kyjev, aby vyměnil Zelenského. Diktátor není, volby nebudou, vzkazuje opozice
Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to poté, co se v médiích objevily zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a v návaznosti na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
Extrémní sucho stáhlo hladinu Orlické přehrady na historické minimum a odhalilo místa, která byla desítky let ukryta pod vodou. Objevily se zatopené stavby, staré jezy, části mostu i vojenský bunkr. Klesající voda tak odkrývá zapomenutou historii Orlíku.
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
Českou šlechtickou obec rozesmutnila jedna ze zpráv z uplynulého víkendu. Ve věku 69 let zemřel Filip Sternberg, člen známé šlechtické rodiny sídlící na hradě Český Šternberk ve středních Čechách.
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
Češi budou přeřizovat hodinky minimálně do roku 2031. Vláda totiž v pondělí schválila příslušné nařízení, kterým aplikovala unijní směrnici ohledně změn času. Premiér vzkázal občanům, že stát momentálně na střídání nemá žádný vliv.
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
Trpělivosti měli ve Zlíně dost. Její pověstný pohár přetekl až po sedmém ligovém kole. Po další prohře, tentokráte 1:3 s Teplicemi, opět nezískali ani bod a okupují tak zaslouženě až poslední 16. místo ligové tabulky. Klubové vedení se tak rozhodlo k novému impulsu a sáhlo ke změně trenéra. Na lavičce skončil dosavadní kouč Bronislav Červenka a minimálně do zimy ho nahradí Pavel Hoftych, jenž v klubu působí zároveň jako sportovní manažer.
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
Britská monarchie se snaží vypořádat s návratem prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn s manželkou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s královskou rodinou.
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
Dost netradičním způsobem skončil čtvrteční přípravný duel dvou extraligových klubů patřících mezi ty s největšími ambicemi – tedy mezi Oceláři Třinec a brněnskou Kometou. To proto, že - navzdory tomu, že se jednalo o přípravu – v něm došlo na tvrdý střet těsně před koncem první třetiny, po němž zůstal ležet v bezvědomí Michal Kovařčík. Následně se třinecký tým rozhodl k předčasnému ukončení zápasu.
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva.
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
V Česku to na pokračování horkého léta nevypadá. Meteorologové totiž po většinu září očekávají jen mírně nadprůměrné teploty. Na začátku října už by pak mělo panovat počasí obvyklé pro tuto roční dobu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku.
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák