Katastrofální chyba Kyjeva. Porošenko promluvil o setkání Zelenského s Trumpem

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ostře kritizoval sankce, které na něj uvalila vláda Volodymyra Zelenského. Přestože uznává, že jeho veřejná kritika prezidenta přichází v citlivé době, tvrdí, že byl k tomu donucen politicky motivovanými opatřeními.

V Porošenkově kyjevské kanceláři visí velký plakát, na němž si podává ruku s Donaldem Trumpem z doby, kdy byl Porošenko ukrajinským prezidentem a Trump poprvé v čele USA. Nad jeho pracovním stolem se pak nachází certifikát podepsaný tehdejším americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem z roku 2018, ve kterém USA slibují neuznat anexi Krymu.

Tyto časy jsou však pryč. Jakmile Trump zahájil svůj druhý mandát, začaly jeho vyjednávací týmy zvažovat možné ústupky vůči Moskvě, včetně Krymu. Místo přátelských gest se nyní Trump snaží dotlačit Ukrajinu ke kompromisům.

Porošenko označil nedávné setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě za „katastrofální chybu“ ukrajinské strany. Podle něj se Zelenského tým dopustil zásadního přešlapu, když prezidenta dostatečně nepřipravil na Trumpovu osobnost. „Není to Biden. Není to člověk hodnot. Je to obchodník. A pokud od něj něco potřebujete, musíte s tím počítat,“ řekl Porošenko v rozhovoru pro The Guardian.

Od začátku ruské invaze v únoru 2022 byl Porošenko ve své kritice Zelenského zdrženlivý, aby neoslaboval jednotu země. Nedávné sankce, které na něj ukrajinská vláda uvalila, jej však přiměly promluvit. „Bylo to čistě politické rozhodnutí Zelenského – bez soudu, bez právního odůvodnění, bez vysvětlení,“ tvrdí Porošenko.

V době, kdy Trump a jeho spojenci obviňují Zelenského z autoritářství a požadují nové volby, přichází Porošenkova kritika ve velmi choulostivé chvíli. Přestože většina politických analytiků označuje Trumpovy výroky o „ukrajinské diktatuře“ za absurdní, připouští, že Zelenského vláda stále více koncentruje moc. Sankce proti Porošenkovi tak podle nich mají politický podtext.

Porošenko sice odmítá tvrzení, že by Zelenský byl diktátor, nicméně varuje, že ho jeho kroky k tomuto směru vedou: „Ukrajina je slabá bez jednoty a Putin se tuto situaci pokusí využít k destabilizaci země,“ uvedl.

Porošenko, podnikatel v cukrářském průmyslu, se stal prezidentem po revoluci na Majdanu v roce 2014. V roce 2019 ale drtivě prohrál s Volodymyrem Zelenským, který tehdy získal popularitu jako herec v satirickém seriálu o prezidentovi. „Jsem výsledkem vašich chyb,“ řekl mu tehdy Zelenskyj během televizní debaty na stadionu.

Mezi oběma politiky od té doby panuje silná antipatie. V roce 2021 byl Porošenko obviněn z vlastizrady kvůli údajnému obchodování s proruskými separatisty v Donbasu, což jeho příznivci označují za politickou perzekuci. Po ruské invazi v roce 2022 oba politici dočasně zakopali válečnou sekeru a Porošenko veřejně podpořil Zelenského jako prezidenta v časech krize.

Minulý měsíc však vláda uvalila sankce na Porošenka a další oligarchy, čímž zablokovala jejich majetek. Podle exprezidenta jde o snahu zabránit mu kandidovat v budoucích volbách. „Je to pokus vyčistit politickou scénu. Nemohu si založit účet pro volební kampaň, což znamená, že mě chtějí z voleb vyřadit,“ tvrdí.

Podle serveru Politico se Porošenko setkal s několika členy Trumpova týmu, pravděpodobně v souvislosti s tlakem na rychlé uspořádání voleb. Když byl dotázán na detaily, uvedl pouze: „Mnoho členů, někteří veřejně.“ Přiznal schůzku s Michaelem Waltzem, poradcem pro národní bezpečnost, před jeho oficiálním jmenováním do funkce.

„Bylo to velmi pozitivní setkání, jehož cílem bylo vysvětlit současnou situaci na Ukrajině, nejen politickou,“ řekl Porošenko. Zároveň zdůraznil, že během války volby pořádat nelze, ale jakmile konflikt skončí, měla by být vyhlášena kampaň.

Přestože průzkumy naznačují, že Porošenko má malou šanci na znovuzvolení, stále si drží určitou podporu a pravidelně se umisťuje na třetím místě za Zelenským a bývalým vrchním velitelem armády Valerijem Zalužným. Ten je pro mnohé favoritem budoucích voleb, i když zatím neoznámil, zda bude kandidovat.

Analytici se domnívají, že zmrazení Porošenkova majetku může být i pokusem zabránit mu financovat jiného kandidáta. „Nemyslím si, že by se lidé najednou začali znovu zamilovávat do Porošenka. Ale jde o varování ostatním. Dnes je to Porošenko, zítra to může být kdokoliv jiný z velkého byznysu,“ řekl analytik Volodymyr Fesenko.

Zelenského poradce Mychajlo Podoljak odmítl, že by sankce měly politickou motivaci. Podle něj jde pouze o opatření, které má zabránit oligarchům ve vyvádění majetku ze země. „Týká se to velkého počtu oligarchů. Sankce omezují možnost přesunu jejich prostředků z Ukrajiny. To je vše. Vyšetřování pokračuje a v případě Porošenka běží už několik let. Věřím, že soud brzy vše objasní,“ uvedl Podoljak. 

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Petr Porošenko

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo

Pražský vrchní soud v pondělí potvrdil tříletý podmíněný trest a peněžitý trest pro europoslankyni Janu Nagyovou z hnutí ANO v kauze dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy