Katastrofální chyba Kyjeva. Porošenko promluvil o setkání Zelenského s Trumpem

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ostře kritizoval sankce, které na něj uvalila vláda Volodymyra Zelenského. Přestože uznává, že jeho veřejná kritika prezidenta přichází v citlivé době, tvrdí, že byl k tomu donucen politicky motivovanými opatřeními.

V Porošenkově kyjevské kanceláři visí velký plakát, na němž si podává ruku s Donaldem Trumpem z doby, kdy byl Porošenko ukrajinským prezidentem a Trump poprvé v čele USA. Nad jeho pracovním stolem se pak nachází certifikát podepsaný tehdejším americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem z roku 2018, ve kterém USA slibují neuznat anexi Krymu.

Tyto časy jsou však pryč. Jakmile Trump zahájil svůj druhý mandát, začaly jeho vyjednávací týmy zvažovat možné ústupky vůči Moskvě, včetně Krymu. Místo přátelských gest se nyní Trump snaží dotlačit Ukrajinu ke kompromisům.

Porošenko označil nedávné setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě za „katastrofální chybu“ ukrajinské strany. Podle něj se Zelenského tým dopustil zásadního přešlapu, když prezidenta dostatečně nepřipravil na Trumpovu osobnost. „Není to Biden. Není to člověk hodnot. Je to obchodník. A pokud od něj něco potřebujete, musíte s tím počítat,“ řekl Porošenko v rozhovoru pro The Guardian.

Od začátku ruské invaze v únoru 2022 byl Porošenko ve své kritice Zelenského zdrženlivý, aby neoslaboval jednotu země. Nedávné sankce, které na něj ukrajinská vláda uvalila, jej však přiměly promluvit. „Bylo to čistě politické rozhodnutí Zelenského – bez soudu, bez právního odůvodnění, bez vysvětlení,“ tvrdí Porošenko.

V době, kdy Trump a jeho spojenci obviňují Zelenského z autoritářství a požadují nové volby, přichází Porošenkova kritika ve velmi choulostivé chvíli. Přestože většina politických analytiků označuje Trumpovy výroky o „ukrajinské diktatuře“ za absurdní, připouští, že Zelenského vláda stále více koncentruje moc. Sankce proti Porošenkovi tak podle nich mají politický podtext.

Porošenko sice odmítá tvrzení, že by Zelenský byl diktátor, nicméně varuje, že ho jeho kroky k tomuto směru vedou: „Ukrajina je slabá bez jednoty a Putin se tuto situaci pokusí využít k destabilizaci země,“ uvedl.

Porošenko, podnikatel v cukrářském průmyslu, se stal prezidentem po revoluci na Majdanu v roce 2014. V roce 2019 ale drtivě prohrál s Volodymyrem Zelenským, který tehdy získal popularitu jako herec v satirickém seriálu o prezidentovi. „Jsem výsledkem vašich chyb,“ řekl mu tehdy Zelenskyj během televizní debaty na stadionu.

Mezi oběma politiky od té doby panuje silná antipatie. V roce 2021 byl Porošenko obviněn z vlastizrady kvůli údajnému obchodování s proruskými separatisty v Donbasu, což jeho příznivci označují za politickou perzekuci. Po ruské invazi v roce 2022 oba politici dočasně zakopali válečnou sekeru a Porošenko veřejně podpořil Zelenského jako prezidenta v časech krize.

Minulý měsíc však vláda uvalila sankce na Porošenka a další oligarchy, čímž zablokovala jejich majetek. Podle exprezidenta jde o snahu zabránit mu kandidovat v budoucích volbách. „Je to pokus vyčistit politickou scénu. Nemohu si založit účet pro volební kampaň, což znamená, že mě chtějí z voleb vyřadit,“ tvrdí.

Podle serveru Politico se Porošenko setkal s několika členy Trumpova týmu, pravděpodobně v souvislosti s tlakem na rychlé uspořádání voleb. Když byl dotázán na detaily, uvedl pouze: „Mnoho členů, někteří veřejně.“ Přiznal schůzku s Michaelem Waltzem, poradcem pro národní bezpečnost, před jeho oficiálním jmenováním do funkce.

„Bylo to velmi pozitivní setkání, jehož cílem bylo vysvětlit současnou situaci na Ukrajině, nejen politickou,“ řekl Porošenko. Zároveň zdůraznil, že během války volby pořádat nelze, ale jakmile konflikt skončí, měla by být vyhlášena kampaň.

Přestože průzkumy naznačují, že Porošenko má malou šanci na znovuzvolení, stále si drží určitou podporu a pravidelně se umisťuje na třetím místě za Zelenským a bývalým vrchním velitelem armády Valerijem Zalužným. Ten je pro mnohé favoritem budoucích voleb, i když zatím neoznámil, zda bude kandidovat.

Analytici se domnívají, že zmrazení Porošenkova majetku může být i pokusem zabránit mu financovat jiného kandidáta. „Nemyslím si, že by se lidé najednou začali znovu zamilovávat do Porošenka. Ale jde o varování ostatním. Dnes je to Porošenko, zítra to může být kdokoliv jiný z velkého byznysu,“ řekl analytik Volodymyr Fesenko.

Zelenského poradce Mychajlo Podoljak odmítl, že by sankce měly politickou motivaci. Podle něj jde pouze o opatření, které má zabránit oligarchům ve vyvádění majetku ze země. „Týká se to velkého počtu oligarchů. Sankce omezují možnost přesunu jejich prostředků z Ukrajiny. To je vše. Vyšetřování pokračuje a v případě Porošenka běží už několik let. Věřím, že soud brzy vše objasní,“ uvedl Podoljak. 

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Petr Porošenko

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy