Katastrofální chyba Kyjeva. Porošenko promluvil o setkání Zelenského s Trumpem

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ostře kritizoval sankce, které na něj uvalila vláda Volodymyra Zelenského. Přestože uznává, že jeho veřejná kritika prezidenta přichází v citlivé době, tvrdí, že byl k tomu donucen politicky motivovanými opatřeními.

V Porošenkově kyjevské kanceláři visí velký plakát, na němž si podává ruku s Donaldem Trumpem z doby, kdy byl Porošenko ukrajinským prezidentem a Trump poprvé v čele USA. Nad jeho pracovním stolem se pak nachází certifikát podepsaný tehdejším americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem z roku 2018, ve kterém USA slibují neuznat anexi Krymu.

Tyto časy jsou však pryč. Jakmile Trump zahájil svůj druhý mandát, začaly jeho vyjednávací týmy zvažovat možné ústupky vůči Moskvě, včetně Krymu. Místo přátelských gest se nyní Trump snaží dotlačit Ukrajinu ke kompromisům.

Porošenko označil nedávné setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě za „katastrofální chybu“ ukrajinské strany. Podle něj se Zelenského tým dopustil zásadního přešlapu, když prezidenta dostatečně nepřipravil na Trumpovu osobnost. „Není to Biden. Není to člověk hodnot. Je to obchodník. A pokud od něj něco potřebujete, musíte s tím počítat,“ řekl Porošenko v rozhovoru pro The Guardian.

Od začátku ruské invaze v únoru 2022 byl Porošenko ve své kritice Zelenského zdrženlivý, aby neoslaboval jednotu země. Nedávné sankce, které na něj ukrajinská vláda uvalila, jej však přiměly promluvit. „Bylo to čistě politické rozhodnutí Zelenského – bez soudu, bez právního odůvodnění, bez vysvětlení,“ tvrdí Porošenko.

V době, kdy Trump a jeho spojenci obviňují Zelenského z autoritářství a požadují nové volby, přichází Porošenkova kritika ve velmi choulostivé chvíli. Přestože většina politických analytiků označuje Trumpovy výroky o „ukrajinské diktatuře“ za absurdní, připouští, že Zelenského vláda stále více koncentruje moc. Sankce proti Porošenkovi tak podle nich mají politický podtext.

Porošenko sice odmítá tvrzení, že by Zelenský byl diktátor, nicméně varuje, že ho jeho kroky k tomuto směru vedou: „Ukrajina je slabá bez jednoty a Putin se tuto situaci pokusí využít k destabilizaci země,“ uvedl.

Porošenko, podnikatel v cukrářském průmyslu, se stal prezidentem po revoluci na Majdanu v roce 2014. V roce 2019 ale drtivě prohrál s Volodymyrem Zelenským, který tehdy získal popularitu jako herec v satirickém seriálu o prezidentovi. „Jsem výsledkem vašich chyb,“ řekl mu tehdy Zelenskyj během televizní debaty na stadionu.

Mezi oběma politiky od té doby panuje silná antipatie. V roce 2021 byl Porošenko obviněn z vlastizrady kvůli údajnému obchodování s proruskými separatisty v Donbasu, což jeho příznivci označují za politickou perzekuci. Po ruské invazi v roce 2022 oba politici dočasně zakopali válečnou sekeru a Porošenko veřejně podpořil Zelenského jako prezidenta v časech krize.

Minulý měsíc však vláda uvalila sankce na Porošenka a další oligarchy, čímž zablokovala jejich majetek. Podle exprezidenta jde o snahu zabránit mu kandidovat v budoucích volbách. „Je to pokus vyčistit politickou scénu. Nemohu si založit účet pro volební kampaň, což znamená, že mě chtějí z voleb vyřadit,“ tvrdí.

Podle serveru Politico se Porošenko setkal s několika členy Trumpova týmu, pravděpodobně v souvislosti s tlakem na rychlé uspořádání voleb. Když byl dotázán na detaily, uvedl pouze: „Mnoho členů, někteří veřejně.“ Přiznal schůzku s Michaelem Waltzem, poradcem pro národní bezpečnost, před jeho oficiálním jmenováním do funkce.

„Bylo to velmi pozitivní setkání, jehož cílem bylo vysvětlit současnou situaci na Ukrajině, nejen politickou,“ řekl Porošenko. Zároveň zdůraznil, že během války volby pořádat nelze, ale jakmile konflikt skončí, měla by být vyhlášena kampaň.

Přestože průzkumy naznačují, že Porošenko má malou šanci na znovuzvolení, stále si drží určitou podporu a pravidelně se umisťuje na třetím místě za Zelenským a bývalým vrchním velitelem armády Valerijem Zalužným. Ten je pro mnohé favoritem budoucích voleb, i když zatím neoznámil, zda bude kandidovat.

Analytici se domnívají, že zmrazení Porošenkova majetku může být i pokusem zabránit mu financovat jiného kandidáta. „Nemyslím si, že by se lidé najednou začali znovu zamilovávat do Porošenka. Ale jde o varování ostatním. Dnes je to Porošenko, zítra to může být kdokoliv jiný z velkého byznysu,“ řekl analytik Volodymyr Fesenko.

Zelenského poradce Mychajlo Podoljak odmítl, že by sankce měly politickou motivaci. Podle něj jde pouze o opatření, které má zabránit oligarchům ve vyvádění majetku ze země. „Týká se to velkého počtu oligarchů. Sankce omezují možnost přesunu jejich prostředků z Ukrajiny. To je vše. Vyšetřování pokračuje a v případě Porošenka běží už několik let. Věřím, že soud brzy vše objasní,“ uvedl Podoljak. 

Související

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Petr Porošenko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 5 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 9 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 10 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 11 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

včera

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy