"Ve volbách by prohrál." USA tlačí na Kyjev, aby vyměnil Zelenského. Diktátor není, volby nebudou, vzkazuje opozice

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek prohlásil, že jeho tým spolupracuje s americkými „partnery“ na udržení podpory pro Ukrajinu. Zároveň však zdůraznil, že se staví proti konání voleb během války.

Ve svém písemném prohlášení, které zveřejnil na platformě Telegram, uvedl, že volby by se měly konat až po dosažení míru. Podle něj by hlasování mělo proběhnout nejpozději 180 dní po skončení války.

Další opoziční lídryně Julija Tymošenková prohlásila, že její tým „vede rozhovory se všemi spojenci, kteří mohou pomoci zajistit spravedlivý mír co nejdříve.“ Podle ní by se volby neměly konat dříve, než bude dosaženo tohoto cíle.

Podle serveru Politico čtyři vysocí členové Trumpova týmu vedli jednání s některými významnými politickými oponenty Zelenského. Rozhovory se údajně uskutečnily s Tymošenkovou a předními členy strany bývalého prezidenta Porošenka, který vedl Ukrajinu v letech 2014 až 2019. Informace pochází od tří ukrajinských zákonodárců a jednoho amerického republikánského experta na zahraniční politiku.

Hlavním tématem jednání bylo možné urychlení prezidentských voleb na Ukrajině, které jsou podle ústavy odloženy kvůli válečnému stavu. Kritici takového kroku varují, že by mohly být chaotické a nahrát Rusku, zejména s ohledem na fakt, že mnoho potenciálních voličů je na frontě nebo v exilu.

Poradci Donalda Trumpa věří, že Zelenskyj by v jakýchkoli volbách kvůli únavě z války a obviněním z korupce prohrál. Přestože jeho popularita v posledních letech klesala, nedávné střetnutí v Oválné pracovně, kde ho prezident Trump a viceprezident JD Vance údajně ostře napadli, mu podle průzkumů přineslo mírné posílení. Poslední sondáž ukázala, že by Zelenskyj stále s přehledem zvítězil.

Oficiální stanovisko americké administrativy je, že Trump nezasahuje do ukrajinské politiky. Ministr obchodu Howard Lutnick tento týden popřel, že by prezident „ovlivňoval ukrajinské záležitosti“, a prohlásil, že Trump chce pouze partnera pro mírové řešení konfliktu. Nicméně Trumpovy výroky a kroky jeho týmu naznačují něco jiného. Americký prezident opakovaně označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a naznačil, že by nemusel „být dlouho u moci“, pokud neuzavře dohodu s Ruskem. Ředitelka amerických tajných služeb Tulsi Gabbard mylně obvinila Kyjev ze zrušení voleb.

Navzdory nadějím Trumpova tábora, že volby by Zelenského oslabily, zůstává ukrajinský prezident mnohem populárnější než jeho hlavní soupeři. Nejbližší rival, bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj, zaostává o více než 20 procentních bodů. Porošenko získal podporu pouze 10 procent voličů, zatímco Tymošenkovou by volilo jen 5,7 procenta.

Klíčem k plánům, které se projednávají v zákulisí, je uspořádání voleb po dočasném příměří, ale ještě před zahájením plnohodnotných mírových jednání. Stejný návrh dlouhodobě prosazuje i Kreml, který se snaží Zelenského zbavit.

Tymošenková i Porošenko veřejně odmítli konání voleb před ukončením bojů, stejně jako kyjevský starosta Vitalij Kličko. Přesto se podle republikánského experta, který si přál zůstat v anonymitě, ukrajinská opozice snaží navázat neformální kontakty s Trumpovým týmem a prezentovat se jako „spolehlivější partneři“, kteří budou ochotní přijmout požadavky, které Zelenskyj odmítá.

Po zveřejnění zprávy vydali zástupci Porošenkovy i Tymošenkové strany prohlášení na svou obranu. Tymošenková uvedla, že její tým jedná „se všemi spojenci, kteří mohou pomoci zajistit spravedlivý mír co nejdříve“, ale zdůraznila, že nyní není možné volby pořádat. Porošenko prohlásil, že jeho strana pracuje „veřejně a transparentně s americkými partnery“, aby si Ukrajina udržela dvoustrannou podporu ve Washingtonu.

Zelenskyj se již dříve vyjádřil, že organizace voleb během války je nejen logisticky složitá, ale také nebezpečná pro demokratický proces. Upozornil, že válečný stav znemožňuje rovnou účast všech občanů, zejména těch, kteří bojují na frontě nebo žijí v okupovaných oblastech.

Současná ukrajinská ústava navíc zakazuje konání voleb během válečného stavu, což by znamenalo nutnost legislativních změn. Zelenskyj již dříve naznačil, že takový krok by byl možný pouze v případě široké politické shody a dostatečných bezpečnostních záruk.

Opoziční lídři v minulosti kritizovali Zelenského za monopolizaci moci během války, avšak sami nyní uznávají, že volby v této době nejsou vhodným řešením. Porošenko i Tymošenková se tak shodují na tom, že jakákoli diskuse o volbách musí být odložena, dokud nebude dosaženo míru.

Trumpova slova o „diktátorovi“ vyvolala v Kyjevě značnou nelibost, protože Washington dosud patřil mezi nejdůležitější spojence Ukrajiny. Jeho administrativa se však v poslední době zdráhá schválit další balíček vojenské pomoci, čímž posiluje obavy Kyjeva o budoucí podporu Západu.

Republikánská část amerického politického spektra se stále více staví skepticky k neomezené pomoci Ukrajině, přičemž někteří členové Trumpova týmu hledají alternativní scénáře budoucího vývoje. Možnost uspořádání voleb je podle některých interpretována jako snaha urychlit změnu vedení Ukrajiny.

Zelenskyj opakovaně varoval, že jakýkoli tlak na předčasné volby by mohl destabilizovat zemi v kritickém momentu války. Upozornil, že jednota ukrajinské společnosti a plné soustředění na obranu jsou nyní důležitější než politická rivalita.

Zároveň však přiznal, že diskuse o poválečném uspořádání a budoucnosti demokracie na Ukrajině jsou nevyhnutelné. Výsledek těchto debat však bude záviset na tom, jak rychle a za jakých podmínek konflikt skončí.

Opoziční strany se mezitím snaží posílit své vztahy se zahraničními partnery, přičemž Porošenko i Tymošenková hledají způsoby, jak udržet mezinárodní podporu pro Ukrajinu. Současné kontakty s Trumpovými poradci však naznačují, že otázka voleb a politické budoucnosti Ukrajiny může v nadcházejících měsících získat na intenzitě.