Před 75 lety, 3. června 1944, zavraždili nacisté v litevské obci Pirčiupiai 119 lidí včetně 49 dětí mladších 16 let. Jednalo se o odvetu za útok sovětských partyzánů z okolních lesů. Vesnice Pirčiupiai, z ruštiny dříve přepisovaná jako Pirčjupis, byla srovnána se zemí, před masakrem se podařilo uprchnout pouze 13 lidem. Na připomínku události zde byl v roce 1960 vztyčen památník Matka z Pirčiupiai.
Litevský masakr ale nebyl jediným případem podobné kolektivní odvety, kterou spáchaly německé jednotky během druhé světové války. Z českých dějin jsou známé vypálené vesnice Lidice a Ležáky v roce 1942, ve Francii vyhladili němečtí okupanti vesnice Oradour-sur-Glane (642 mrtvých), Tulle, Ascq, Maillé, Robert-Espagne či Clermont-en-Argonne a v Polsku obce Michniów, Wanaty nebo Krasowo-Częstki.
Německé jednotky zmasakrovaly v prosinci 1943 více než 1300 mužů z řeckého městečka Kalavryta, v červnu 1944 pak vyvraždili v řecké obci Distomo 218 lidí včetně 20 dětí do pěti let.
V srpnu 1944 bylo také zabito všech 560 obyvatel toskánské vesnice Sant'Anna di Stazzema a ve stejný měsíc vyvraždili nacisté na 770 lidí z italské obce Marzabotto, což byl nejhorší masakr civilistů nacisty v západní Evropě.
Němci srovnali se zemí například i ukrajinskou vesnici Kortelisy a čtyři stovky dalších ukrajinských vsí a měst, nizozemskou obec Putten, srbská městečka Kragujevac a Kraljevo, slovinskou obec Dražgoše nebo norskou vesnici Telavag.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.
II. světová válka , Litva , historie
Aktuálně se děje
před 53 minutami
„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo
Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.
před 2 hodinami
Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane
Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.
před 3 hodinami
Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců
Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.
před 4 hodinami
Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.
před 5 hodinami
Nebezpečné počasí nedá pokoj. Meteorologové opět varují před ledovkou
Nebezpečí výskytu ledovky je v Česku během probíhající zimy poměrně časté. Meteorologové varují před nebezpečným jevem i během posledního lednového dne. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Důchodci a slevy. Žádné speciální průkazy nevydáváme, upozornila ČSSZ
Důchodci mají slevy rádi, takže jim lákavě znějí informace o průkazech, které by jim je zajistily. Tuzemské úřady si toho všimly a přišly s vysvětlením, že samy žádné takové průkazy nevydávají.
včera
Metro po víkendu přestane stavět v jedné ze stanic. Začne rekonstrukce
V únoru se na několik měsíců uzavře jedna ze stanic pražského metra na lince A. Vlaky jí budou projíždět, náhradní dopravu budou zajišťovat tramvaje. Stanice by se měla opět zprovoznit před Vánoci.
včera
Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113
Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.
včera
Nové pravidlo od února. Tuzemská IKEA upozornila zákazníky na změnu
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
včera
Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman
Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk.
včera
Zimní počasí se vrátilo. Meteorologové odhalili, kde všude napadl sníh
Česko ve čtvrtek po předchozí oblevě opět zasypal sníh. Na horách tak momentálně leží desítky centimetrů, v nížinách spíše jednotky centimetrů. O víkendu se další vydatnější nadílka neočekává.
včera
Policie hledá matku dvou chlapců. V pondělí odjela do Prahy a nevrátila se
Od začátku probíhajícího týdne se pohřešuje matka dvou dětí z České Lípy. V pondělí z města odcestovala do Prahy a dosud se nevrátila domů, i když tam na ni čekají její synové. Policie žádá veřejnost o pomoc.
včera
Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?
Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.
včera
Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik
Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.
včera
Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval
Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.
včera
Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.
včera
Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu
Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.
včera
Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?
Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.
včera
Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.
včera
Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.
Zdroj: Libor Novák