Proruské demonstrace jsou moc hlučné, tvrdí nacionalisté! Odstoupí ministr?

Obě znesvářené strany shodně - ale v rozdílném čase - položily věnce k památníku svobody v centru Rigy. Úřady zmobilizovaly mohutné policejní síly, aby obě strany udržely od sebe. Několik lidí bylo zatčeno, jinak se ale událost obešla bez větších incidentů.

"Pochodu veteránů zbraní SS" se podle ruských médií zúčastnila asi tisícovka lidí, včetně několika politiků z vládního tábora a přívrženců z Litvy a Estonska. Legionářům antifašisté čelili heslem "Svět bez nacismu!" a zpěvem tradičních ruských písní, například "Tři tankisté".

Incidenty se vesměs omezily na výměnu nadávek, nicméně policisté zatkli pět lidí, včetně ženy, která strhla z věnce antifašistů u pomníku černou stuhu s nápisem "Památce obětí fašismu". Policisté se snažili dopadnout i antifašisty, kteří proti legionářům protestovali tím, že spustili sirénu jako za náletu bombardéru.

Kvůli příliš hlučným protestům ruskojazyčných demonstrantů nacionalisté ohlásili, že se budou domáhat odstoupení ministra vnitra. Rihards Kozlovskis ale demisi podat nehodlá, zákon podle něj hlučnost protestů neupravuje.

Spory odrážejí spletitou historii Lotyšska. Na počátku druhé světové války bylo Lotyšsko v důsledku tajné dohody mezi Berlínem a Moskvou připojeno k Sovětskému svazu; vzápětí mnohé vrstvy postihla sovětská perzekuce.

Po německém útoku na SSSR v červnu 1941 mnozí Lotyši vítali Němce jako osvoboditele od rudého teroru. Přibližně 146 tisíc Lotyšů vstoupilo do Lotyšské legie, která byla začleněna do Zbraní SS, elitní formace nacistického režimu.

Více než 50 tisíc Lotyšů v německých uniformách padlo v bojích proti Sovětům a ještě více pak v sovětských vězeňských táborech poté, co Lotyšsko bylo opět začleněno do Sovětského svazu, informuje server tyden.cz.