Izrael i Hamás popírají zprávy o příměří a výměně rukojmích

List Jerusalem Post (JP) v neděli upozornil na informaci zveřejněnou v jordánském deníku al-Ghad, že podle nejmenovaného zdroje z Hamásu v pondělí v 11:00 místního času začne pětidenní příměří v Pásmu Gazy. Hamás měl zároveň propustit 50 rukojmí výměnou za 50 Palestinců vězněných v Izraeli.

Vysoce postavený představitel Hamásu Izzát ar-Rišk však v pondělí podle JP popřel pravdivost těchto informací. "Na informacích médií, které se připisují zdroji z Hamásu, není nic pravdivého, pokud mluvíme o výměně, která má začít dnes," uvedl.

Podobně reagoval i nejmenovaný vysokopostavený zdroj z Izraele, který řekl, že "zatím nic takového neexistuje".

I podle informací serveru Washington Post došlo k dočasné dohodě mezi Izraelem a Hamásem o zastavení bojů a propuštění desítek rukojmích. Boje mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím by měly být přerušeny minimálně na pět dní, a postupně by mělo být propuštěno 50 nebo více rukojmích. Bílý dům ale informace o dohodě popírá.

Předběžná dohoda, kterou dojednaly Spojené státy a Katar jako prostředníci, zahrnuje také zvýšení humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy, píše server. Nicméně Bílý dům upozornil, že oficiální dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím neexistuje.

Podle podrobné šestistránkové dohody, jak ji popsal server, by propouštění rukojmích, včetně žen a dětí, mělo začít v příštích několika dnech, pokud nedojde k žádným komplikacím.

Každých 24 hodin by měla být ze zhruba 240 palestinských rukojmích postupně propuštěna skupinka. Konkrétní počet propuštěných zatím není jasný, a dohled nad procesem a dodržováním příměří by měly zajišťovat neblíže specifikované vzdušné prostředky.

"Zatím jsme se nedohodli, ale nadále se usilovně snažíme o dosažení dohody," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost Adrienne Watsonová.

Základy dohody vznikly během několikatýdenních jednání v katarském Dauhá mezi Izraelem, USA a Hamásem, kde katarští zástupci zastupovali radikální hnutí. Do poslední chvíle však nebylo jasné, zda Izrael souhlasí s pozastavením své ofenzívy v Gaze, kterou inicioval krvavý útok ze 7. října ze strany Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že se vedou jednání o propuštění alespoň části rukojmích, ale zatím nechtěl sdělit podrobnosti. O osudu rukojmích panují obavy, což spolu s rostoucím počtem palestinských civilních obětí v Gaze zvyšuje tlak na izraelskou vládu. Více než 100 zemí, včetně Spojených států jako hlavního spojence Izraele, vyzvalo k okamžitému přerušení bojů.

Rozhodnutí o přijetí dohody je pro Izrael komplikované, přičemž premiér Netanjahu čelí tlaku jak k návratu rukojmích, tak k tomu, aby jejich propuštění nebylo považováno za směnný obchod. 

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.