Izraelská armáda objevila obrovský tunel Hamásu. Jeho údržba stála miliony dolarů

Podle armády je tunel delší než 4 kilometry a dostatečně široký pro průjezd automobilů. Údajně usnadňoval přípravy na teroristický útok, kdy militantní skupina prolomila v říjnu část zdi u průchodu Erez a poté zaútočila na izraelskou vojenskou základnu.

Jednotka Yahalom, specializující se na inženýrské mise a hledání tunelů, objevila tunel a zjistila, že obsahuje i zbraně. Izrael tvrdí, že zničení tunelové sítě Hamásu je hlavním cílem aktuální vojenské operace.

Podle armády tunel nevede z Gazy do Izraele, ale končí 400 metrů od hranice, což před útokem 7. října nebylo známo. Vchod byl ukryt pod garáží, což bránilo odhalení izraelskými drony a satelitními snímky.

Ačkoliv panovalo obecné povědomí o rozsáhlé síti tunelů Hamásu, nečekalo se, že militantní skupina uskuteční tak rozsáhlý útok. Velikost tunelu a jeho vybavení, včetně elektřiny a ventilace, byly pro armádu šokující.

Mluvčí armády uvedl, že na výstavbu a údržbu tunelu byly potřeba miliony dolarů a velké množství paliva a pracovní síly.

Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálil více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.