Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?

Jeho absence přichází v době, kdy se skupina BRICS (původně Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) rozrostla o dalších pět členů – Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopii, Indonésii a Írán – a čelí vnějším tlakům, včetně obchodních hrozeb od amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ten nedávno oznámil zavedení cel proti několika členským státům, pokud do 9. července nedojde k dohodě. Navíc americké bombardování íránských jaderných zařízení minulý měsíc jen zvýšilo napětí a ukázalo, jak důležité je pro BRICS vystupovat jednotně.

Namísto Sia Čína vysílá na summit premiéra Li Čchianga, což podle analytiků neznamená, že by Čína význam BRICS podceňovala. Naopak, BRICS nadále zůstává klíčovou součástí čínské strategie, jak se vymanit z vlivu Západu. Dle odborníka Chonga Ja Iana ze Singapurské národní univerzity však Si pravděpodobně považuje domácí ekonomické otázky za aktuálně důležitější.

Trumpovo prezidentství navíc – vzhledem k jeho tvrdému postoji i vůči tradičním americkým spojencům – čínskému vedení paradoxně poskytlo prostor, neboť narušuje soudržnost západních aliancí. Očekávání od letošního summitu jsou navíc poměrně nízká, což také mohlo přispět k rozhodnutí prezidenta zůstat doma.

Neúčast čínského prezidenta přichází v době, kdy Čína čelí vážným ekonomickým problémům. Vedení země se snaží nastavit strategii na dalších pět let, a právě domácí hospodářská stabilita má nyní přednost. Premiér Li Čchiang v Riu pravděpodobně naváže na čínské priority – upevňování energetických vztahů s vývozci ropy v rámci BRICS a prosazování širšího využití digitálního jüanu v obchodních transakcích mezi členy.

Ani ruský prezident Vladimir Putin se summitu nezúčastní osobně – stejně jako v roce 2023 v Jihoafrické republice se připojí pouze přes video. Důvodem je skutečnost, že Brazílie, stejně jako Jihoafrická republika, je smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu, který na Putina vydal zatykač kvůli válečným zločinům na Ukrajině. To přináší příležitost vyniknout indickému premiérovi Naréndru Módímu, který přijel jak na summit, tak na státní návštěvu Brazílie. Přijet má i indonéský prezident Prabowo Subianto, jehož země se ke skupině oficiálně připojila letos.

Přestože by Siho absence mohla na první pohled působit jako urážka hostitelské země, vztahy mezi Čínou a Brazílií jsou nadále pevné. Si navštívil Brazílii už loni v listopadu během summitu G20, a brazilský prezident Lula da Silva reciprocitně navštívil Čínu letos v květnu. Oba státníci také podepsali řadu dvoustranných dohod, což dle expertů tlumí diplomatický dopad Siho neúčasti na letošním summitu.

Tématem summitu bude mimo jiné i snaha o tzv. de-dolarizaci – tedy omezování závislosti na americkém dolaru v mezinárodním obchodě. Členové BRICS jako Rusko a Írán, kteří čelí americkým sankcím, mají na takovém přístupu zájem. Brazílie pod vedením Luly letos prosazuje rozšíření platebních možností, aby snížila náklady a zranitelnost mezinárodního obchodu. Loni Rusko navrhlo vytvořit vlastní přeshraniční platební systém.

O návrhu společné měny BRICS, který Lula nadhodil už v roce 2023 a který prezident Trump ostře kritizoval, se však letos pravděpodobně jednat nebude. Trump letos v lednu pohrozil 100% cly na všechny "nepřátelské" země BRICS, pokud by se pokusily vytvořit alternativu k "mocnému americkému dolaru".

Přesto bude americká administrativa sledovat, nakolik otevřeně budou zástupci BRICS prosazovat obchodování v národních měnách. Čína – navzdory neúčasti svého prezidenta – zůstává ústředním hráčem BRICS, a summit v Riu může napovědět, jak se bude tato rozšířená skupina nadále profilovat v kontrastu k dominanci Západu.