Summit BRICS bez Putina a Si Ťin-pchinga. Slábne vliv skupiny, která chtěla konkurovat Západu?

Čínský prezident Si Ťin-pching, který se účastnil všech summitů BRICS za posledních 12 let, letos do Ria de Janeira nepojede – oficiálně kvůli „kolizi v kalendáři“. Čínu místo něj zastoupí premiér Li Čchiang.

Ruský prezident Vladimir Putin se summitu neúčastní kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC), který ho viní z únosu tisíců ukrajinských dětí. Brazílie, jakožto signatář římského statutu ICC, by ho mohla být nucena zadržet. Putin již kvůli podobné situaci zrušil cestu na loňský summit BRICS v Jihoafrické republice.

Původní pětice – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika – loni přijala šest nových členů: Indonésii, Írán, Egypt, Etiopii, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Výsledkem je skupina s výrazně rozdílnými ekonomickými základy, politickými systémy i vztahy k Západu.

Zatímco Rusko a Čína se přiklánějí k autoritářskému modelu a otevřeně kritizují Západ, Brazílie, Indie a Jižní Afrika zůstávají demokratickými státy s komplexnějším postojem. Noví členové navíc posunuli skupinu ještě více směrem k autokraciím, což může oslabit její vnější legitimitu a vnitřní kohezi.

Hostitelská Brazílie chce summit využít k prosazení tématu globální spravedlnosti a reforem mezinárodních institucí. Absence Putina a Si Ťin-pchinga může podle diplomatů paradoxně hrát Brazílii do karet – méně prostoru pro ideologické výpady, více prostoru pro konkrétní návrhy.

Brazílie navrhuje mimo jiné podporu zelené energetické transformace, širší přístup k vakcínám nebo udělení statusu nejvyššího zvýhodnění všem členům WTO. Podle brazilského diplomata Antônia Patrioty by Spojené státy samy přispívaly k posunu směrem k multipolárnímu světu – zejména díky politice „America First“, clům a důrazu na národní suverenitu. Patriota tvrdí, že nový světový řád nevznikne sám od sebe: „Pokud nezačneme reformovat mezinárodní instituce nyní, můžeme brzy narazit na bod zlomu.“

Podle některých analytiků je však BRICS příliš roztříštěný na to, aby mohl efektivně fungovat jako jednotný blok. Například Indie blokuje návrh na zavedení společné měny BRICS coby alternativy k dolaru. Čína naopak zřejmě nikdy nepodpoří snahy Indie o stálé členství v Radě bezpečnosti OSN. Problémem zůstává i klimatická agenda – zájmy ropných velmocí jako Rusko, Saúdská Arábie nebo SAE kolidují s veřejnými závazky Brazílie ke snižování emisí.

Christopher Sabatini z Chatham House proto pochybuje, že by Brazílie dokázala skupině udávat směr. BRICS podle něj zůstává nesourodým uskupením, které sice začalo s ambiciózní vizí, ale nyní se potýká s vnitřními rozpory.

Samir Puri, odborník na globální správu, pak dodává, že ústup USA ze světové scény automaticky neznamená vznik nového řádu: „Skončení jednoho mezinárodního pořádku neznamená, že okamžitě vznikne jiný. Prázdné místo po USA nemusí nikdo okamžitě zaplnit.“

Výsledek summitu tak možná více než sílu BRICS ukáže jeho limity – a to i přesto, že původní cíl skupiny, vytvořit protiváhu západní hegemonii, zůstává na papíře stále aktuální.