Trump hrozí cly všem zemím podporujícím BRICS. Problémy by způsobil Američanům

Americký prezident pohrozil zavedením nových cel vůči státům, které podle něj podporují „protiamerickou“ politiku skupiny BRICS. Dodatečné poplatky mají zasáhnout všechny země zapojené do spolupráce s tímto blokem bez jakýchkoli výjimek. Informovala o tom stanice CNN.

„S potěšením oznamuji, že dopisy a/nebo dohody USA o clech s různými zeměmi z celého světa budou doručeny v pondělí 7. července ve 12:00 východního času,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Pokud podle něj nedojde k posunu v jednáních, cla se od 1. srpna vrátí na úroveň platnou k 2. dubnu letošního roku. 

Prezident zároveň oznámil, že administrativa plánuje do 9. července vyřešit většinu případů buď formou dohody, nebo oficiálním oznámením. „Dodatečné clo bude uvaleno na všechny země, které se přidají k protiamerické politice BRICS, a to bez výjimek,“ prohlásil Trump.

Skupina rozvíjejících se ekonomik BRICS, která původně vznikla jako volné sdružení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, se v posledních letech dynamicky rozšiřuje a upevňuje svůj mezinárodní vliv. Členství v nedávné době získaly například Egypt, Etiopie a Írán. Probíhají rovněž jednání s dalšími státy, které projevily zájem o přidružení nebo partnerský status. 

Podle analytiků BRICS usiluje o posílení hospodářské spolupráce mimo tradiční západní aliance a o vytváření multipolárního světového řádu. Spojené státy tento trend dlouhodobě vnímají jako rostoucí strategickou hrozbu pro své ekonomické i politické zájmy.

Podle ekonomů a bývalých vládních činitelů, kteří situaci komentovali pro CNN, může nová eskalace obchodního napětí přinést citelné dopady na americké spotřebitele i podniky. Pokud Trumpova administrativa skutečně uvalí rozsáhlá cla na dovoz z desítek zemí spojených s BRICS, hrozí výrazné zdražení široké škály výrobků – od elektroniky přes textil až po základní spotřební zboží. 

Od začátku obchodní války, která se nejprve soustředila na čínský dovoz a postupně se rozšířila prakticky na celý svět, Spojené státy uzavřely závazné obchodní dohody pouze s omezeným počtem států. 

K nejvýznamnějším patří dohody s Čínou, jež přistoupila na částečné snížení cel na americké zboží, s Vietnamem, kde byla sjednána minimální 20procentní sazba na klíčové komodity, a s Velkou Británií, která zachovala dosavadní 10procentní clo. Ostatní země zatím zůstávají buď v režimu dočasných odkladů, nebo čekají na další fázi jednání s americkou stranou.

Diplomaté a odborníci na mezinárodní obchod upozorňují, že nová vlna celních opatření může dále prohloubit napětí mezi Washingtonem a blokem BRICS, který se stále zřetelněji profiluje jako alternativa k západnímu hospodářskému uspořádání. 

Někteří komentátoři varují, že politika „maximálního tlaku“ může naopak přispět k větší soudržnosti členských zemí BRICS a posílení jejich ekonomické spolupráce. Zároveň podle nich hrozí, že Spojené státy oslabí svou pozici v řadě regionů, zejména v Asii, Africe a Latinské Americe, kde BRICS systematicky rozšiřuje svůj vliv.