Čeští studenti napadli ty německé. Chuchelská bitka se odehrála před 136 lety

Rozdělení Karlovy univerzity (tehdy Karlo-Ferdinandovy univerzity) na českou a německou v roce 1881/1882 se nelíbilo ani českým, ani německým studentům. Od poloviny 19. století totiž v Praze začalo převažovat českojazyčné obyvatelstvo a politici tak chtěli zajistit, aby se čeští studenti na univerzitě cítili co možná nejkomfortněji. Jejich snahy dopadly na úrodnou půdu a rakouská Říšská rada 31. května 1881 rozhodla o rozdělení univerzity na českou a německou část. Němci se báli, že se jejich část časem stane zcela bezvýznamnou a vytěží na tom pouze nová česká část. Českým studentům zase připadalo rozdělení nepotřebné, většinu studentů totiž už v roce 1870 tvořili Češi.

K incidentu se schylovalo už den před tím, 27. června, kdy byly zveřejněny výsledky voleb do obchodní komory, v nichž uspěli výhradně němečtí kandidáti a ten stejný den zároveň začala oslava německého studentského spolku Corps Austria, při které členové projížděli Prahou na koních v uniformách svazu. To Čechy popudilo k akci. 

Následující den se členové spolku přesunuli do restaurace v Malé Chuchli, kde jim hrála i armádní kapela. Česká strana iniciovala konflikt inzerátem v Národních listech s názvem "Dnes dostaveníčko odpoledne v Chuchli! Kdo můžeš, přijeď do 4 hodin, parníky šroubové jezdí po celé odpoledne,". Restaurace se na incident připravila, stály před ní stráže a později přijel i oddíl četnictva. 

Čechů se v předzahradě sešlo velké množství, zpívaly se národní písně, poté i rakouskou státní hymnu. Němečtí se po chvíli přidali, situace se zdála být uklidněná. Po chvíli však z české strany mezi Němce přiletěl kus dřeva a začaly se objevovat první nadávky. Na výzvy německých studentů zareagovalo četnictvo a vytvořilo bariéru mezi oběma národy v síle 20 mužů. Ani to nestačilo, Češi vrhli po Němcích sklenice, které zranily několik německých studentů. 

Němci se kryli židlemi a snažili se dostat z restaurace na svůj parník. Zdržel je však hostinský, který po nich chtěl židle nazpět. Podle dobových svědectví po Němcích i nadále létaly sklenice, lahve a kameny, několik jich utrpělo ztrátu vědomí. Většina studentů se nakonec rozprchla do strání. Spršku létajících předmětů museli Němci přetrpět i při plavbě parníkem nazpět do Prahy. Při průjezdu Podskalským mostem na něj čekali další rozzuření studenti. 

Chuchelská bitka, jak ji nazval německy píšící spisovatel Egon Erwin Kisch ve své reportáži, však reálný dopad na rozhodnutí o rozdělení univerzity neměla. Od roku 1882 tak fungovala čistě česká a čistě německá část.