NATO posiluje východní křídlo. ČR by mohla vyslat 100 vojáků, řekl Stropnický

NATO se již dříve v reakci na ruský postup na Ukrajině rozhodlo posílit obranu svého východního křídla vytvořením nové síly velmi rychlé reakce o 5000 mužích, jakož i šesti velitelství v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku.

Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel dnes v Otázkách Václava Moravce v ČT prohlásil, že vojenská přítomnost na východě aliance nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Skladba malých jednotek, které dají dohromady asi jednu brigádu, není pro Rusko vojenskou hrozbou, uvedl a dodal, že to má ukázat jednotu aliančních partnerů.

"Je-li toto širší plán NATO, nevidím důvod, proč bychom měli stát stranou," řekl v debatě europoslanec ODS Jan Zahradil. Podle svých slov věří, že vojenská přítomnost bude působit jako zadržovací faktor proti Rusku a nevyústí v růst napětí.

Stropnický také řekl, že ukrajinská politická reprezentace nevykazuje "bůhvíjaké výsledky". Ukrajina podle něj v minulých letech promarnila čas a potácí se ve svých problémech. "To je samozřejmě voda na mlýn ruským stratégům," prohlásil a dodal, že těmto ruským stratégům není vzdálená představa, že to budou oni, kdo bude stabilizovat situaci na Ukrajině a vytvoří tam loutkový režim, který dostane situaci pod kontrolu. "No a potom se třeba objeví nějaký chlapík, který bude mít - a jak to bylo v minulosti - poměrně blízko k Moskvě a Rusko by bylo tím velkým mírotvorcem," řekl Stropnický. Pro Ukrajinu by to podle něj byla špatná cesta.

Vilnius, Riga, Tallinn a Varšava usilují o trvalou přítomnost jednotek NATO v regionu. Aliance se až dosud omezovala na rotaci sil. USA už ohlásily, že umístí těžkou výzbroj pro americkou jednotku v síle brigády v Pobaltí, Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde by první síly měly být rozmístěny v polovině roku.

Poláci pořádají letos v červenci ve Varšavě summit, na kterém by plány posílení přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě měly být dokončeny.