Politici chtějí omezit odběry DNA u zločinců, kriminalisté jsou proti

Vrazi, násilníci, sexuální devianti. Ti by měli v databázi DNA zůstat. Vypadnout by z ní podle předkladatele návrhu, poslance TOP 09 Daniela Korteho, měli zloději, podvodníci, nebo třeba neplatiči alimentů.

"Dnešní situace je taková, že se odebírá už při pouhém podezření na jakýkoliv trestný čin," řekl TV Nova poslanec Korte.

Před rokem 2007 se DNA odebírala jen těžkým zločincům. Právě k tomu se chce poslanec vrátit. Řada lidí je podle něj v databázi zbytečně "Pravděpodobně každý vrah začínal jako kapsář. Ale ne každý kapsář se stane vrahem," říká Daniel Korte.

Nedávno pražská policie dopadla takzvaného klánovického vraha. Zloděje, který v lese zastřelil hledače pokladů Denise B., protože se bál, že objeví jeho zakopaný lup.

Muž byl už kdysi ve vězení, jenže jen a krádeže a DNA mu tam nikdo neodebral. Několik měsíců před vraždou opět vykrádal domy, nechal po sobě i stopy DNA. Kdyby měli policisté jeho profil v databázi, v době vraždy by byl nejspíš znovu ve vězení.

"S určitostí můžeme říct, že by se ta vražda nestala, protože by byl obviněn z majetkové trestné činnosti," řekl TV Nova kriminalista Josef Mareš.

Se zeštíhlením databáze DNA by šla nejspíš dolů objasněnost u všech typů trestných činů. Národní databázi DNA spravuje Kriminalistický ústav v Praze. V současné době v ní je asi 192 tisíc vzorků.

Korteho k návrhu inspiroval případ Jiřího Pivody. Ten už roky bojuje za to, aby byl jeho profil odstraněn z databáze, kam se dostal kvůli krácení daní. Soudy zatím nerozhodly.