Komise k policii: Cílem reformy nebylo odstranit Šlachtu

Praha - Cílem loňské reorganizace policie nebylo odstranit bývalého ředitele protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů nebo zabránění vyšetřování některých kauz. Neprokázalo se to podle dokumentů, které při svém vyšetřování shromáždila sněmovní vyšetřovací komise. Při čtení závěrečné zprávy ve Sněmovně to dnes uvedl předseda komise Pavel Blažek (ODS).

Blažek přednesl závěrečnou zprávu po více než půlročním vyšetřování komise, která se v souvislosti s policejní reformou zabývala podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců. V úvodu závěrečné zprávy řekl, že z hlediska kompetencí může policejní prezident navrhnout organizační změnu, kterou musí schválit ministr vnitra. Nikde podle komise není zakotvena povinnost informovat o tom státní zástupce.

Přesto vedení policie v čele s policejním prezidentem Tomášem Tuhým a jeho bývalým náměstkem Zdeňkem Laubem přípravu reformy značně podcenilo a nedostatečně projednalo. "Předběžné věcné konzultace k reorganizaci minimálně na úrovni vedení dotčených útvarů a státního zastupitelství by však byly vhodné a žádoucí," stojí v závěrečné zprávě. Poslanci to označili za nedostatečné manažerské řízení ze strany Laubeho. Rychlost reformy a minimální konzultace pak podle poslanců umožnily spekulace a pochybnosti, které se začaly objevovat.

Psali jsme: Kvůli reorganizaci policie byla podána dvě trestní oznámení. Míří na GIBS a žalobce Šeredu  

Blažek před poslanci zmínil, že se komise zabývala odposlechy ze dvou kauz, z nichž vycházeli olomoučtí žalobci a které měly zpochybnit cíl změn uvnitř policie. "Ze shromážděných materiálů nebylo prokázáno, že organizační změna byla provedena s cílem odstranit Roberta Šlachtu, omezit činnost útvarů nebo zabránit prověřování konkrétních věcí," řekl Blažek.

Předseda sněmovní komise při téměř hodinovém čtení závěrečné zprávy také uvedl, že se nepodařilo prokázat, že by policejní reorganizace byla připravována v pozadí podnikatelskými nebo politickými zájmy. Komise v závěrečné zprávě také zkritizovala hlavní kritiky policejní reformy - Šlachtu a bývalého detektiva protimafiánského útvaru Jiřího Komárka. Podle poslanců podporovali spekulace a vycházeli z nepřesně vyhodnocených informací. Jejich veřejné vystupování podle komise lze označit za neprofesionální.

Psali jsme: Kampaň proti policejní reformě? Babišovo divadlo, lži a pomluvy, zní z ČSSD  

"Tato interpretace byla následně převzata a podporována Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci. Z těchto informací vycházelo i Nejvyšší státní zastupitelství a obecně také ministr spravedlnosti (pozn.red: Robert Pelikán - ANO)," napsali poslanci do závěrečné zprávy. Kritika komise se snesla také na olomoucké vrchní žalobce, které se podle komise "aktivisticky pustilo do politického života" tím, že například medializovalo informace o výslechu Tuhého a Laubeho. Vláda by podle komise mohla zvážit personální změny na vedoucích místech zastupitelství.

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan nechtěl výsledky zprávy komentovat. "My v tuto chvíli zprávu vyšetřovací komise studujeme a analyzujeme. Až ten proces dokončíme, budeme se moci teprve poté vyjádřit," řekl ČTK Ištvan s tím, že pro to bude určitě ještě prostor.

Reorganizace policejních útvarů vyvolala loni roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, kvůli které vznikla vládní krize. Komise se pozastavila nad tím, že nikdo z členů vlády nedal kabinetu návrh usnesení, aby nařídila ministru vnitra reorganizaci zastavit. Byl to podle komise jediný možný prostředek, jak reorganizaci zabránit.

Související

Politici se střetli v Superdebatě ČT před sněmovními volbami. (28.9.2025) Prohlédněte si galerii

Vyhrocená superdebata: Fiala a Havlíček do sebe šili, dva lídři odmítli označit Rusko za agresora

Nedělní superdebata osmi politických lídrů na České televizi ukázala, že letošní volby budou především střetem dvou bloků – prozápadních „demokratů“ a populistické opozice. Do diskuse, kterou moderovala Marcela Augustová, dorazili Petr Fiala (Spolu), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé sobě), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Robert Šlachta (Přísaha).
Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Robert Šlachta Policie ČR Pavel Blažek

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno před 2 hodinami

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

před 2 hodinami

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

před 4 hodinami

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

před 6 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

před 8 hodinami

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

před 12 hodinami

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

před 13 hodinami

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

před 14 hodinami

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 16 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy