Ministerstvo obrany chystá změnu, která by umožnila účinnější ochranu kritické infrastruktury

Chtěla by například posílit pravomoce vojenské policie a zpravodajské služby. Pro větší ochranu objektů chce využít vojáky, kteří nyní pomáhají s ochranou hranic kvůli nelegální migraci.

Černochová uvedla, že po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu zesílily pokusy monitorovat některé významné objekty kritické infrastruktury v Česku, zvýšila se proto i jejich ochrana. Z ruské strany hrozí snaha oslabovat zbrojní průmysl v zemích, které pomáhají Ukrajině, řekla ministryně.

"Předkládám změny legislativy, které umožňují rychlejší reakci na tyto pokusy a jejich následný postih," uvedla Černochová. Změny se podle ní týkají oprávnění vojenské policie a Vojenského zpravodajství.

S ruskou hybridní válkou vůči Západu může podle ministryně souviset sabotáž na kabelech, která v sobotu ráno zastavila vlaky na severu Německa. Dopad na český zbrojní průmysl bude mít podle Černochové i úterní výbuch v bulharské zbrojovce kvůli výrobě součástek do dělostřelecké munice. Podle bulharského žalobce se v závodě nevyráběly produkty pro vojenské účely. Ministryně připomenula výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích v říjnu 2014, za nimiž podle českých úřadů stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Vojáky, kteří do konce října pomáhají policistům chránit hranice se Slovenskem v souvislosti s nárůstem nelegální migrace, by podle ministryně mohlo nahradit 320 příslušníků aktivních záloh. Ministryně už do připomínkového řízení předložila novelu, která by počet aktivních záložníků zvýšila ze 4000 na 4500.

Ministryně počítá s dalším posilováním obrany východního křídla NATO nad rámec dohodnutý na červnovém summitu aliance v Madridu. Vhodná by byla podle Černochové i přítomnost aliance na Blízkém Východě a v Africe, aby se tyto oblasti nedostaly pod ruský vliv.

"Posilování východního křídla NATO zcela určitě odstrašující efekt má," uvedl v pořadu bývalý předseda Vojenského výboru NATO a kandidát na prezidenta Petr Pavel. Podle něj Rusko vůči Západu vede hybridní válku, kterou nazývá nelineárním válčením. "Bylo by naivní se domnívat, že Rusko proti nám válku nevede. Vede ji pouze jinými prostředky. Považuje nás za nepřítele," uvedl Pavel. Riziko, že Rusko použije jaderné zbraně, podle Pavla nelze podceňovat, ale jeho naplnění by vedlo k tomu, že by se od Ruska odvrátila Čína.

Rusko se podle Pavla bude snažit o prodlužování války na Ukrajině s vidinou, že pomoc Západu této zemi postupně ochabne. Česká armáda má podle Černochové stále dostatek vybavení, které je připravena nadále posílat na Ukrajinu. "Bude záležet na našich západních spojencích, jak rychle nám budou moct dodávat západní techniku, abychom my mohli posílat na Ukrajinu tu východní. Ta pomoc vyschnout nesmí," řekla. Zmínila také, že příjmy pro Českou republiku rozhodně už převýšily to, co Česko někam poslalo. "ČR je takzvaně dávno v plusu, byť bych ráda řekla, že naše pomoc byla nezištná," uvedla ministryně. Koncem října pojede Černochová s Fialou do Kyjeva na společné zasedání vlád, na němž chce znovu nabídnout možnost léčení zraněných Ukrajinců v Česku.

Pavel uvedl, že k jednání o mírovém ukončení konfliktu nelze přistoupit za ruských podmínek, k nimž patří přičlenění části ukrajinského území k Rusku. Na twitteru pak uvedl, že věří, že Ukrajinci do zimy osvobodí území anektované po 24. únoru. Černochová se společně s Pavlem pozastavila nad úrovní ruské armády, která je nyní doplňována dobrovolníky bez potřebného výcviku a čelí ukrajinské ofenzivě. "Rusko chtělo být druhou nejsilnější armádou na světě, teď je druhou nejsilnější armádou na Ukrajině," uvedla Černochová.