Novým policejním prezidentem se stane Vondrášek

Novým policejním prezidentem se od dubna stane dosavadní první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Od Vondráška očekává mimo jiné to, že dotáhne reformu specializovaných pracovišť policie. Současný policejní prezident Jan Švejdar ve funkci skončí k 31. březnu.

"Co se týká očekávání od nového policejního prezidenta, je to každopádně dotažení reformy specializovaných pracovišť policie. Policejní reforma byla diskutována v rámci bezpečnostního výboru, jehož jsem byl členem posledních několik let, ale nikdy jsme neviděli žádné konkrétní závěry," řekl Rakušan. Už dříve ministr uvedl, že jednou z verzí zmíněné reformy je vyčlenění samostatných útvarů pro řešení kyberkriminality a terorismu z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Rakušan zdůraznil, že s Vondráškem bude mluvit o koncepci policie, vizích do budoucna či rozpočtu, ale nebude policii zadávat konkrétní práci. "Musíme si zvyknout na to, že toto politikům nepřísluší, policie nepodléhá politické vůli a toho já se budu držet. A týká se to i reformy, o které hovořím," řekl Rakušan.

Vondrášek za své priority považuje personální stabilizaci sboru a otevřenou komunikaci. Ocenil, že vláda v programovém prohlášení slíbila, že pokud změní zákon o služebním poměru, tak nejdříve v roce 2024 a po odborné a politické diskusi. Podpořit chce také službu kriminální policie a vyšetřování (SKPV). Chce se zasadit i o digitalizaci agend policie. Bližší představy chce náměstek přiblížit až poté, co nastoupí do funkce.

Stejně jako Rakušan zmínil policejní reformu. "Chtěl bych, aby byly nadále naplňovány závěry pracovní skupiny Reforma, které se týkají specializovaných pracovišť SKPV, a zejména aby v co nejkratší době padlo finální rozhodnutí a i tyto specializované útvary věděly, na čem jsou a co je čeká," řekl Vondrášek.

Vondrášek byl jediným uchazečem, který se přihlásil do nabídkového řízení na obsazení pozice. Podle Rakušana poradní komise, která přihlášku posuzovala, potvrdila jeho odborné i kvalifikační předpoklady.

Vondrášek u policie působí od roku 1993. V roce 2008 se stal náměstkem na pražském policejním ředitelství, o tři roky později pak ředitelem pražské policie. Na policejním prezidiu začal pracovat v roce 2014, kdy ho tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý pověřil funkcí prvního náměstka. Vondrášek absolvoval bezpečnostně právní studia na Policejní akademii České republiky a vystudoval také Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Je také absolventem Středoevropské policejní akademie (MEPA).

"Martina Vondráška znám více než 25 let a profesně i lidsky si ho vážím. Policie ČR si zaslouží policejního prezidenta jako je on a jsem přesvědčen, že je tím nejlepším kandidátem. K jeho úspěchu mu upřímně blahopřeji," uvedl na twitteru stávající policejní prezident Švejdar.

Švejdar své rozhodnutí požádat o uvolnění ze služebního poměru oznámil v polovině loňského prosince. Informaci zveřejnil poté, co se s Rakušanem počátkem měsíce sešel. Rakušan v té době ještě nebyl jmenován do funkce. Švejdar napsal, že dospěl k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí. Rakušan odmítl tvrzení, že na Švejdara ohledně odchodu vyvíjel tlak. Připustil ale, že se v některých otázkách neshodnou.

Ministr se znovu se Švejdarem sešel na začátku ledna. Rakušan po schůzce na tiskové konferenci v budově ministerstva vnitra uvedl, že se s policejním prezidentem do jeho odchodu z funkce domluvili na "nanejvýš profesionální" spolupráci. Švejdar následně na policejním prezidiu novinářům řekl, že na prosincové schůzce z Rakušanova vyjádření pochopil, že současná vláda i on chtějí změnu na pozici policejního prezidenta. Dodal, že nechce blokovat jednání mezi ministerstvem a policií a také nechce být "záminkou k tomu, že policie bude nějakým způsobem dehonestována".

Související

Více souvisejících

Martin Vondrášek Policie ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy