Česká pošta se na konci roku může dostat do insolvence

Ministerstvo spolu s vedením pošty chystá transformační projekt, který bude spočívat v rozdělení firmy na státní podnik zajišťující základní služby objednávané státem a komerční část poskytující balíkové služby nebo logistiku. Do poloviny roku by měly být schváleny základní transformační dokumenty, na podzim by mělo začít rozdělování podniku.

V rámci přípravy na transformaci již dal Český telekomunikační úřad (ČTÚ) do připomínkového řízení návrh na snížení minimálního počtu poboček pošty z 3200 na 2900. Pobočky by se neměly rušit v místech, kde je pouze jediná pošta, ale naopak spíše ve větších městech, kde je více pošt. Například v Pardubicích klesne počet pošt ze 13 na devět, uvedl ministr. Podle něj nebude krok znamenat snížení dostupnosti služeb, protože pošta bude hledat jiné cesty obsluhy. Zmínil například rozvoj sítě partnerů.

S ministerstvem financí a průmyslu a obchodu chce Rakušan najít model financování, který by poště pomohl překlenout následující dvouleté transformační období. V roce 2025 již chce mít poštu v novém schématu zcela rozdělenou s tím, že komerční část bude v zisku.

V rámci rozdělení podniku bude podle ministra nutné nalézt funkční finanční model pro část zajišťující základní služby, které si objednává stát, k nim patří doručování psaní nebo důchodů na celém území ČR nebo dostupnou pobočkovou síť. Zároveň by ale obě části podniku měly přijít s novými moderními službami, například on-line objednávkou zásilek nebo možnosti zarezervovat si návštěvu pobočky elektronicky na vybraný čas.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.

Sněmovní jednání o situaci pošty trvalo necelou půlhodinu

Sněmovní jednání o situaci ve ztrátové České poště trvalo dnes zhruba 20 minut. Poslanci se nedostali ani k hlasování o návrhu programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční hnutí ANO. Předsedající Jan Bartošek (KDU-ČSL) debatu přerušil kvůli jiné schůzi svolané rovněž z podnětu poslanců ANO k dopadům emisní automobilové normy Euro 7. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že bude sám žádat o poslaneckou debatu o poštovním státním podniku, až vláda schválí jeho chystanou transformaci.

Pokud Česká pošta nezahájí transformační kroky, může se ke konci roku dostat do insolvence, varoval Rakušan už na odpolední tiskové konferenci. Transformace má podle něho spočívat v rozdělení firmy na státní podnik zajišťující základní služby objednávané státem a komerční část poskytující balíkové služby nebo logistiku. Základní dokumenty by měly být podle ministra schváleny do poloviny roku a rozdělování podniku by mohlo začít na podzim.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) vinila Rakušana z "absolutního selhání", když Česká pošta za dobu jeho působení ve funkci prohloubila ztrátu. Očekávala, jak uvedla, že je na vládnutí připraven a že situaci nebude řešit až zhruba po 15 měsících. Mračková Vildumetzová také zpochybňovala záměr zrušení 300 poštovních poboček z nynějších 3200 a poukazovala na nejistotu zaměstnanců. "Prakticky neví, co s nimi bude," poznamenala.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vidí za stavem České pošty letitou neschopnost ministrů vnitra, kteří "pokládali její orgány za politické trafiky." Okamura se podivoval nad tím, že zatímco trh přepravy balíkových zásilek v posledních letech rekordně rostl, pošta má na rozdíl od některých jejích konkurentů v tomto segmentu rekordní ztrátu.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun, když rok před tím vykázala propad 1,37 miliardy korun. Rakušan dnes vyčíslil loňskou ztrátu na 1,5 miliardy korun. Loni přitom získala Česká pošta od státu po schválení Evropskou komisí celkem šest miliard korun na úhradu nákladů na poskytování základních služeb. Peníze musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.