Ústavní soud zrušil znevýhodnění důchodců s vyššími příjmy

Ústavní soud se domnívá, že zdanění penzí pracujícím důchodcům s příjmem přes 840.000 korun ročně bylo protiústavní. Senátoři, kteří na případ poukázali, tvrdili, že byl zákon v rozporu se zásadou rovnosti a zákazem diskriminace. Nález se v praxi dotkne jen minima lidí, odhadem zhruba dvou tisíc. Část zákona se ruší ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, ale bude se týkat celého zdaňovacího období roku 2016.

Zdanění podle sporného paragrafu dopadalo jen na ty penzisty, kteří mají vysoké příjmy nad rámec důchodu, a to například ze zaměstnání, podnikání či pronájmu. Drtivá většina důchodů se nedaní. Daň se týká jen penze, která přesahuje 36 násobek minimální mzdy. Letos je to 356.400 korun.

ÚS zdůraznil, že zdanění důchodů samo o sobě za protiústavní nepovažuje, protože jde o otázku hospodářské a sociální politiky. Část zákona ale zrušil kvůli porušení principu rovnosti, který vyžaduje, aby daňový zákon zatěžoval poplatníky rovnoměrně.

Podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové v projednávaném případě dochází k extrémnímu nepoměru mezi odlišnosti v daňové zátěži v relaci k odlišnosti ve výši příjmů. „Jde tak o případ svévole při rozlišování situací či subjektů, který je v rozporu s právem na rovné zacházení," uvedla. Doplnila, že rozdíly u lidí se srovnatelnými příjmy pod a nad stanovenou hranicí znamenaly ve zdanění rozdíly ve výši několika desítek tisíc korun ročně.

„Rada seniorů rozhodnutí Ústavního soudu vítá. Týká se to lidí, kteří pracují, pracujících důchodců - například profesorů, kteří přednášejí na zahraničních univerzitách," řekl ČTK šéf rady Zdeněk Pernes.

Zdanění příjmu důchodců, pokud si ročně přišli na víc než 840.000 korun, prosadila v roce 2010 jako jedno z opatření úsporného balíčku tehdejší Nečasova vláda. Platilo v letech 2011 a 2012. Znovu ho do zákona dostal v roce 2014 Sobotkův kabinet, ustanovení platí od loňska. Vztahovalo by se nyní tedy na daň z příjmu za loňský rok.